Naše zdraví nízký tlak přímo neohrožuje, ale je třeba si dát pozor na důsledky. Způsobuje únavu, závratě nebo mdloby, což může zapříčinit třeba nepříjemné pády a následně i úrazy.

Krevní tlak označuje míru tlaku, kterým působí protékající krev na stěnu cév. V rámci lékařské prohlídky se můžete setkat s měřením krevního tlaku v tepnách, tam je tlak silnější než v žilách.

Obecně tak můžeme říci, že čím dál od srdce bychom tlak měřili, tím bude slabší. Právě srdce hraje v měření krevního tlaku klíčovou roli.

Měření krevního tlaku

Hodnotu krevního tlaku značí dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje fázi, kdy je tlak krve nejvyšší, a nazýváme jej systolický.

Tato fáze nastává v okamžiku, kdy se srdeční sval stáhne a pošle okysličenou krev do celého těla. Opakem této fáze je diastolický tlak, kdy se do srdce krev nalévá, a tuto hodnotu najdeme na druhé straně lomítka.

Kdy zbystřit?

U zdravého člověka by v klidovém režimu měla být hodnota krevního tlaku 120/80 mmHg. Toto označení znamená jednotky rtuťového sloupce. Rtuť se používala jako měřicí tekutina v tlakoměrech před příchodem těch digitálních a toto značení se používá dodnes.

Za nízký krevní tlak se obecně považuje hodnota krevního tlaku nižší než 90/60 mmHg. Naopak vysoký krevní tlak, který je pro naše zdraví mnohem nebezpečnější, je definován zhruba od hodnoty 140/90 mmHg.