Sama jsem zažila, že věci, které uděláte, se vám někdy vrátí i s úroky. I já jsem jednoho dne sklidila i s úroky, co jsem kdysi dávno tak neuváženě zasela.
Zpětně musím uznat, že jsem v dětství a pubertě nebyla zrovna nejlepší kamarádka. Bohužel mě rodiče vychovávali jako nejmladší vymodlenou holčičku po třech bratrech, a mohla jsem si dělat, co jsem chtěla. A tak jsem se také tak chovala. Myslela jsem, že mi všichni budou ležet u nohou a že si mohu všechno dovolit.
Prozradila jsem, že jsou to jeho drogy
Jenže to jsem nevěděla, že se mi mé chování po dlouhých letech vrátí.
Na střední škole jsem měla spolužáka Matouše, který byl, jak se říká, podivín, a všichni jsme dobře věděli, že už ve svém věku poměrně dost pije, a také byl členem partičky, která prodávala marihuanu.
Jednoho dne se stalo, že ředitel našel na klučičích záchodech sáček právě s touto drogou a jako zběsilý přiběhl do třídy a křičel, ať se okamžitě přizná ten, čí to je.
Zatímco všichni spolužáci mlčeli, já to nevydržela a hned jsem odpověděla, že je to právě Matouše.
Můj manžel mě změnil k nepoznání
Vzápětí Matouše vyhodili ze školy a velkou „zásluhu“ jsem na tom měla právě já. Od té doby jsem ho neviděla a vlastně jsem ani nevěděla, jak poté naložil se svým životem. Jenže v budoucnu se naše cesty měly opět spojit.
Já jsem se po svatbě velmi změnila, na čemž měl největší zásluhu můj laskavý a chápavý manžel Erik.
Samozřejmě i naše manželství si prošlo několika krizemi, které jsme ale vždy dokázali zažehnat. Jedna velká ale přišla v okamžiku, kdy jsem přišla o práci, a celá starost o rodinu spadla na mého manžela.
Pak mi kamarádka dohodila práci účetní v jedné z našich místních fabrik. Byla jsem nadšená a těšila se na nový začátek.
Nedokážete si ale představit, v jakém šoku jsem byla, když jsem nastoupila a zjistila, že mým nadřízeným bude právě můj bývalý spolužák Matouš.
Přišla mi SMS, že pomsta je sladká
Nějakou dobu jsem měla dojem, že ani neví, kdo jsem, a na všechno zapomněl. Tak jsem hrála tuto hru a dělala také, že ho neznám. Po několika měsících ale začalo hotové peklo.
Nejdříve si na mě jen čas od času stěžoval u svých nadřízených, pak ale přitvrdil a nahlásil vedení, že dělám s účetnictvím podvody.
Dokonce se to neobešlo ani bez vyšetřování policie, což mě naprosto položilo. Z práce jsem samozřejmě odešla a ke svému obrovskému šoku jsem po pár týdnech dostala SMS zprávu: „Nemysli si, že jsem na tebe zapomněl. Na pár let jsi mi udělala peklo ze života.
Odplata je sladká.“ Díky rodině jsem se psychicky nezhroutila a po pár týdnech si našla novou práci, nicméně na tuto hroznou kapitolu svého života nikdy nezapomenu. A to tím spíše, že si za to tak trochu můžu sama.
Julie L., 57 let, Dvůr Králové nad Labem