Jsou lidé, kteří nám vstoupí do života víckrát. A pokud se to jednou nepodaří, může to být po letech lepší.

Vím, že můj příběh není ojedinělý a prožilo ho více žen. Existují vztahy, které zdánlivě skončí a po delším čase se je podaří znovu navázat. Někdy i po hodně dlouhé době.

Brzy přišlo zklamání

Lidé se často seznamují v určitém prostředí, ve škole, v práci a podobně. Já jsem Vojtu poznala na gymnáziu, i když on chodil do vyššího ročníku. Nejprve jsme po sobě jen tak pokukovali při náhodných setkáních na chodbě. Pak si Vojta dodal odvahu a pozval mě na rande.

Líbil se mi a souhlasila jsem. Zjistila jsem, že si opravdu máme co říct. Krátce před dosažením plnoletosti jsem si prožívala první nádhernou lásku se vším všudy. Jak to tak v tomto věku bývá, myslela jsem si, že bude trvat napořád.

Snila jsem o tom, jak spolu kráčíme do svatební síně. Poté, co Vojta odmaturoval, nešel na vysokou školu a našel si práci. Počkal, až zkoušku dospělosti zvládnu i já a pak jsme skutečně začali plánovat svatbu.

S bydlením jsme si nemuseli dělat starosti, moji rodiče nám přenechali horní patro rodinného domku. Společné soužití ale brzy ukázalo, že jsme se do manželství vrhli až příliš bezhlavě.

Sny a ideály se začaly rozplývat s běžným životem a každodenními povinnostmi. Odcizovali jsme se a oba jsme cítili zklamání. Ani jeden z nás ale nechtěl dlouho přiznat, že jsme vše uspěchali. Rozvodu za dva roky jsme se však nevyhnuli. Žádost podal Vojta.

Napřed svobodná matka, pak i vdova

Vojta se od nás odstěhoval a po čase odjel pracovat do ciziny. Občas jsme si ještě napsali, ale i to se pak omezilo na minimum. Rozvod proběhl bez hádek, takže mezi námi panovalo takové nostalgické přátelství na dálku. Já jsem potom do dalších vztahů nespěchala.

Doplatila jsem pak na svoji naivitu, když jsem se zapletla se ženatým mužem. Přišla jsem s ním do jiného stavu. Slíbil, že se kvůli mně rozvede, jenže nakonec dal přednost stávající rodině.

Dítě jsem si nechala, i kvůli doporučení lékařů, že další těhotenství by pak bylo komplikované.

Neměla jsem jako svobodná matka snadný život. Naštěstí mě podporovali rodiče. Občas jsem si s lítostí představovala, jaké by to bylo, kdybychom dcerku vychovávali společně s Vojtou. Nakonec jsem se přece jen i podruhé provdala.

Seznámila jsem se s jedním starším vdovcem. Věkový rozdíl mi nevadil, partner byl klidný, vyrovnaný a ve všem mě podporoval. Cítila jsem se spokojená. Štěstí ale ukončila manželova smrt po silném infarktu.

Všiml si nejprve dcery

Od mého rozvodu s Vojtou uplynulo třicet dva let. Za tu dobu jsem bohužel už dávno ztratila pojem o tom, kde je a jak se mu daří. A pak se to stalo: byla jsem s dcerou na nákupech, když jsem si všimla, že mě někdo pozoruje. S překvapením jsem zjistila, že je to Vojta.

I po těch letech jsem ho poznala, přestože jsme se oba hodně změnili. On mi pak prozradil, že si v tom obchodním domě nejprve všiml mojí dcery, která vypadala hodně podobně jako já v mládí. Té jsem Vojtu i představila.

Domluvili jsme se, že si někdy zajdeme na kávu a budeme si vyprávět o svých životech. Sešli jsme se hned za dva dny a já se dozvěděla, že Vojta je rozvedený a má dvě dospělé děti. Nebylo to naše poslední setkání.

Oba jsme zjistili, že stará láska opravdu nerezaví. Dali jsme se znovu dohromady, tentokrát jako dva zralí lidé, kteří už toho mají hodně za sebou a jsou poučeni životem. A jsme spolu dodnes!

Jarmila N. (56), Praha