nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Maškarní ples mi přinesl nečekané štěstí
Maškarní ples mi přinesl nečekané štěstí

Vždycky, když se konal karneval, šla jsem se za čarodějnici. Jednou jsem toho litovala. Objevila se tam Popelka a byla daleko hezčí. Delší vlevo 7100 Naše tříletá vnučka Dora všude vleze, všechno prohlédne, však znáte děti.

Zajímají ji krabice, skříně, skříňky, zásuvky, a ze všeho nejvíc ji zajímá půda. Nedávno si odtud nesla vzácný úlovek, starý igelitový pytel se záhadným obsahem. Stokrát jsem jí říkala, Dorko, co je na půdě, patří na půdu – zbytečně.

Vždycky něco přivleče do kuchyně, oči jí září jako dvě lampičky, předmět položí na zem, klekne si k němu, nábožně ho prohlíží. Nevadí jí, že láteřím. Nosí mi dolů prach, a co kdyby tam byla myš, proboha? Ten starý igelitový pytel byl zavázaný obyčejným provázkem.

Dorka je šikovná, zatáhla za kličku, provaz povolil a z pytle se vyhrnulo nějaké oblečení. Obě jsme vydechly nadšením. Poznala jsem šaty pro Popelku.

Tři oříšky už se nedochovaly, ale ležely tu dlouhé bledě modré šaty s růžovými rukávy a bílé střevíčky s růžovými mašličkami.

Vypadaly téměř jako nové, čas se jich příliš nedotkl. Musela jsem si sednout, vzpomínky mě téměř ochromily. Do očí se mi nahrnuly slzy dojetí. Dora chtěla, abych jí vyprávěla, kde se tu ty šaty vlastně vzaly.

V duchu jsem si spočítala, že kostým Popelky je starý třicet pět let. Tehdy mi bylo devatenáct, svět mi ležel u nohou. V kulturním domě se, ostatně jako každý rok v únoru, pořádal karneval. Hlásili to v obecním rozhlase, ale nemuseli, beztak to všichni věděli.

Otázka: Za co půjdeš? patřila v městečku mezi ty nejfrekventovanější věty. Každý rok jsem se převlékla za čarodějnici s velkým nosem, pihami, vysokým natupírovaným účesem a v dlouhém potrhaném hábitu, a nehodlala jsem na tom nic měnit.

Kostým jsem si ušila už před lety. Za princeznu jsem naposled šla, když mi bylo dvanáct. Pak už mi to připadalo trapné. V středoškolském věku jsme většinou dávali přednost vtipným maskám, pokud si dobře pamatuji, kluci v tom byli hotoví přeborníci.

Jeden šel třeba za autobusovou zastávku, další za teploměr, dodnes si vybavuji, že měl teplotu čtyřicet dva stupňů. Dnes by se možná převlékli za bezdomovce, ale tehdy jsme vlastně ani netušili, že lidé bez domova existují.

Prostě jsem byla každým rokem po jeden večer dost ošklivou čarodějnicí. V šití jsem byla přebornice. Ve své době to byla výhoda, umět dobře šít. Přešívala jsem dokonce i sousedkám a různým tetkám z okolí, holkám jsem šila krátké i dlouhé sukně, halenky, saka.

Dalo se tím i přivydělat, ale nic jsem si nediktovala. Co kdo dal, to dal. Dostávala jsem například sklenice sádla, vajíčka, domácí džemy, čokolády, bábovky, ale i peníze. Všichni věděli, že umím pěkně šít.

Ale nikoho nenapadlo, aby po mně chtěl ušít něco na karneval, to si vždycky každý vyráběl sám, anebo se to dědilo. Nebo se z toho nedělala žádná věda, holka si vyrobila uši z krepového papíru, nakreslila vousy, přišila ocas a byla z ní kočka jako vyšitá.

Ale tehdy, v ten rok, kdy nás čekala maturita, přišla Věra a prosila, abych jí ušila opravdu krásné šaty pro Popelku. Věra byla krásná blondýna, a hodně trapná. Namítla jsem, že mi to připadá hloupé, není jí přece třináct.

Trvala na svém. Nutila mi peníze, tolik mi ještě nikdo za žádnou krejčovskou práci nezaplatil. Pokrčila jsem rameny. „Akorát se ztrapníš,“ řekla jsem. Ještě že mě to tak bavilo, to šití. Toužila jsem být švadlenou, a opravdu jsem si to splnila, i když s překážkami.

Rodiče trvali na maturitě, pak jsem nějakou dobu pracovala jako úřednice, ale po revoluci jsem si otevřela salon. Prosperuje dodnes. To jenom tak na okraj, abyste pochopili, že jsem byla v tomto směru opravdu talentovaná.

Jen doufám, že nepůsobím jako nějaký chlubil. Ráda bych podotkla, že šaty pro Popelku se opravdu povedly. Věře padly jako ulité. Jenomže… už jste někdy viděli blond Popelku? Ale nikomu to nevadilo. V kostýmu Popelky Věra oslnila natolik, že v soutěži masek vyhrála první místo.

Vypadala jsem proti ní jako oškubaný vrabčák, který dostal do hlavy sněhovou koulí. Pozdě jsem zjistila, proč lstivá blond spolužačka tak naléhala, aby získala krásné šaty.

Do městečka, do ulice, kde Věra bydlela, se totiž zrovna přistěhovala rodina, říkejme jim třeba Melíškovi, i když se tak nejmenovali.

A ti měli dvaadvacetiletého syna Jiřího. Ten se do pohádky výborně hodil, vyhlížel totiž jako princ. Teprve ve chvíli, když jsem ho na maškarní tancovačce spatřila, všechno jsem pochopila. Tak kvůli němu se Věra tak naparádila! Věra se natřásala jako papoušek kakadu.

Bylo to tak okaté, až to bylo k smíchu. Opravdu jí to slušelo. Už chybělo jen, aby kapela přestala hrát, když Věra vpluje do sálu – ale muzikanti byli v tu dobu už dost opilí a sledovali spíš hostinského s náručí piv než bledou světlovlasou úchvatnou Popelku.

Myslela jsem, že je všechno ztracené, že Věřina past brzy úspěšně sklapne a bude svatba. Kdo by odolal takové kráse! Ale skutečnost někdy člověka opravdu dokáže překvapit.

Když kapela hrála pomalé písničky – na některých tónech se už zjevně poznalo, že hoši mají upito – Jiří přišel pro mě.

Pro pihatou natupírovanou čarodějnici. Téměř se mi Věry zželelo. Ale nebudu tvrdit, že jsem neměla radost. „Proč nejdeš pro Věru? Vždyť na to čeká,“ divila jsem se. „Která je Věra?“ zeptal se. Takový to byl pařez! „Věra je tvoje sousedka,“ vysvětlila jsem.

„Copak nemáš oči? Je to tady široko daleko nejhezčí holka,“ bojovala jsem za Věru jako lev. Kolem zrovna proplula ztrápená Popelka v tanečním objetí s Pepou. Tvářila se, jako by kousala do citronu. Pepa byl za lesní strašidlo, za hejkala.

Mohl si ušetřit práci s maskou, vypadal tak i bez ní. To můj princ se převlékl za kovboje a velice mu to slušelo. Byla jsem celá pryč z nenadálého, naprosto nečekaného štěstí. Jako bych ze dne na den zdědila zámek i s růžovým parkem a jezírkem s labutěmi.

Po sérii pomalých tanečků pro zamilované následovalo vyhlášení nejlepší masky. Popelka neměla z vítězství žádnou radost, byla otrávená jako indiánský šíp. A nepomohlo, že vyhrála v tombole sošku jelena.

Jiří vyhrál lahev vína značky Tři grácie, hned jsme si ji otevřeli, popíjeli jsme a povídali si.

Den našeho seznámení, byl to desátý únor, si pamatuji dodnes. Z plesu mě Jiří doprovázel domů a před zahradní brankou mi dal první pusu. Drobně sněžilo, pouliční lampa pomrkávala, byla rozbitá. Usínalo se mi sladce.

K ránu mě probudil řinkot skla. Někdo mi rozbil okno kamenem. Doma bylo pozdvižení, všichni se vzbudili. Řekla jsem, že nevím, kdo to byl, ale podezření jsem pochopitelně měla. Za rok a půl byla svatba, krásná, letní, šaty jsem si šila sama.

Věra mi přinesla svatební dar, takový balíček. K mému údivu v něm byly šaty pro Popelku. Topila se v rozpacích. Přiznala, že okno rozbila ona. A že ji to mrzí. Řekla jsem, že je to přece dávno zapomenuto. Tehdy už byla Věra asi dva měsíce vdaná za Pepu.

Nikdy toho nelitovala, krasavec to nebyl, ale stal se z něho vzorný manžel. Šaty pro Popelku jsem přijala, uložila na půdu a nechala je tam. Nikdy jsem si je neoblékla. Nedokážu vysvětlit, proč vlastně. Z pověrčivosti? Nepatřily mi, měla jsem z nich trochu strach.

Ale jak tohle objasníte tříleté vnučce? Řekla jsem jí, že šaty zase zabalíme a vrátíme na půdu. Aby nám z domu neodnesly štěstí. Klára M. (54), Brno.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Teprve podle hvězd jsem zpětně ve větší úplnosti pochopila, proč jsem se rozvedla. S Lukášem, mým manželem, jsme prožili společných třiatřicet let. Nebylo to špatné manželství, dá se říct takové klasické. Dům, děti, několik úvěrů, dovolená jednou za tři čtyři roky. Já jsem učila, on pracoval v technickém oddělení. Mezi námi nebyly žádné velké vášně, ale neprožili jsme […]
Je možné, že nad námi drží ochrannou ruku naši předkové? Vyrůstala jsem jako městské dítě, s knížkou pod polštářem. Všechno nadpřirozené jsem považovala za pouhé pěkné nebo tajemné příběhy. Všechno se změnilo jednoho srpnového odpoledne, kdy jsem se ztratila v lese. Nikdy předtím bych si nepomyslela, že se mi něco takového může stát. Ztratila jsem orientaci Jela jsem […]
Přesvědčila jsem se, že stará láska opravdu nerezaví. Nad tou pozvánkou na jeden školní sraz po čtyřiceti letech jsem se trápila několik dní. Připomínala mi, kolik roků už uplynulo. Nejdřív jsem si řekla, že je to hloupost. Kdo by tam po tolika letech chodil? Vždyť už si na většinu spolužáků ani nevzpomenu, prožila jsem s […]
Mladí jsou občas tak nezodpovědní a neváží si života! Mého vnuka stála jeho lehkovážnost málem život. Náš Davídek je moc milý kluk, jen hrozně divoký. Chvíli na místě neposedí. Ve škole mu to ale jde. Je chytrý a bystrý. Také v kolektivu je oblíbený. Rád jezdí na kole a provádí na něm ty nejrůznější akrobatické kousky, taky jezdí na […]
reklama
Partnerské vztahy
Děti nastavují nemilosrdné zrcadlo
Naši potomci jsou jako houby. Rychle si osvojí a pak zrcadlí naše vlastní návyky i zlozvyky, způsob naší komunikace i to, jak řešíme, nebo i neřešíme konflikty.  Největšími vzory pro děti jsou rodiče, takže automaticky pozorují vaše chování a reakce na nejrůznější situace a napodobují vás. Existuje několik efektivních metod, jak dítěti pomoct pochopit hranice. Vyžadují ale trpělivost a důslednost. Patří mezi […]
Lásky jsem se nemohla vzdát
Láska někdy zamíchá i těmi nejpevnějšími vztahy. Když jsem svému bratrovi přiznala, že miluji jeho nejlepšího kamaráda, myslela jsem, že ho ztratím. Ale život měl pro nás překvapení. Vdala jsem se mladá, sotva mi bylo dvacet. Myslela jsem, že mě čeká pohádka. Jenže po třech letech jsme se rozvedli. Manžel si našel jinou, a já zůstala sama. […]
Jak zkrotit divoce rozbouřené emoce?
Když cítíte, že vám napětí přerůstá přes hlavu, je důležité naučit se včas zastavit a na dramatické situace reagovat s rozvahou. Poradíme vám, jak na to. Když cítíte, že se ve vás něco vaří, zkuste se zastavit a neodpovídat impulzivně. Pomůže vám krátká přestávka – třeba opláchnout si obličej, projít se nebo jen tři hluboké nádechy v tichu. Uvědomte si, […]
Mlčet, nebo mu to rovnou říct?
Někdy se nám v hlavě honí věty, které křičí po vyslovení, a jiné je ještě těžší říct. Jenže pokud v sobě vše dusíte, začne se to ve vás střádat a jako bumerang se vám to v jednu chvíli vrátí. Kdy je správný čas mluvit? V hlavě vám pořád zní věta, kterou jste nedokázala říct. Možná to bylo při hádce nebo po něčem, co vás […]
Cestování
Jestřábí ráj v srdci oceánu
Devět ostrovů v Atlantickém oceánu, které náleží Portugalsku a my je známe pod názvem Azorské ostrovy. Jsou krásné v každém ročním období, ne nadarmo jsou přirovnávány k Novému Zélandu. Barevná jezera sopečného původu, vinice a pastviny, smaragdové lesy, horká vřídla, vulkány a krátery. To jsou Azorské ostrovy! Leží v Atlantiku, přibližně 1 500 km od portugalského Lisabonu. Dnes […]
Ráj na zemi: Azorské ostrovy
Toužíte po netradiční dovolené, jež vás svou rozmanitostí naprosto nadchne? Vydejte se na Azorské ostrovy, kterým se ne nadarmo přezdívá evropská Havaj. Zelené svahy pokryté hortenziemi, smaragdová jezera a nesčetné vodopády končící v oceánu z paměti nevymažete. Strhující exotická příroda, pohodová atmosféra a koloniální architektura. Tak by se dalo ve zkratce popsat souostroví ležící v Atlantském oceánu […]
Karibik Středomoří? Objevte kouzlo Sardinie
Snad nikde jinde v Evropě nenajdete tak čisté bělostné pláže s tak křišťálovou vodou. Ovšem dýchne na vás i historie nebo vůně mořských plodů. Na tomto italském ostrově ve Středozemním moři je tolik krásných míst, že nebudete vědět, které si vybrat dřív. Snad největší chloubou Sardinie jsou její nádherné bílé pláže a nebesky průzračná voda […]
Bulharsko – slunečný klenot s nekonečnými plážemi
Zavítejte do jedné z nejstarších evropských zemí a obdivujte krásnou přírodu, úžasné památky i skvělou kuchyni. Bulharsko patří mezi oblíbené evropské destinace, a to nejen díky své poloze u Černého moře, ale také díky příznivým cenám, pohostinnosti místních obyvatel a bohaté kultuře. Mnoho turistů se každoročně vydává za odpočinkem právě sem, aby si užili široké […]
Krása a zdraví
Když srdce ztrácí rytmus
Cítíte bušení srdce, vynechávání tepu, nebo naopak podivně zrychlený rytmus? Srdeční arytmie může potkat každou z nás, zvlášť po šedesátce. Někdy jde o neškodný stav, jindy je už potřeba vyhledat lékaře. Srdce je naším celoživotním parťákem a jeho pravidelný rytmus vnímáme, i když si to neuvědomujeme. Jenže co když začne najednou „tancovat“ podle vlastních pravidel? Srdeční arytmie, […]
Vytaste zbraně podle vašeho typu stárnutí
Věděla jste, že každá pleť zraje trochu jinak a každá vyžaduje jiný způsob omlazování? Pomůžeme vám určit, který typ je ten váš, a poradíme, co právě tomu pomůže. Zastavit čas asi nedokážeme žádná, ale zpomalit ho se nám může podařit. Stačí znát přesně svůj morfotyp pleti a přizpůsobit mu péči. Každý vyžaduje něco jiného. Jedna bude mít více […]
Víte, jak si nejlépe osladit život?
Potrpíte si na sladké, ale klasický bílý cukr už raději jíst nechcete? Nabízíme vám zdravější a možná i chutnější alternativy, které vám budou chutnat.  Sladký bílý prášek představuje jen prázdné kalorie bez dalších živin. Dlouhodobá vyšší spotřeba zvyšuje hladinu glukózy v krvi a může vést až k obezitě. Žít zcela bez sacharidů nejde. Žít bez rafinovaného cukru však můžete opravdu snadno. Melasa […]
Dobrým jídlem ke skvělé kondici
Stále ještě jíme příliš mnoho masa a málo zeleniny. Pokud se rozhodnete jeho konzumaci omezit, je třeba dbát na dostatek správných živin. Možná i vy už zvažujete možnost začít jíst méně masa, případně ho z jídelníčku vyškrtnout úplně. Maso určitě nepotřebujeme mít na talíři každý den. Jak ale nepřijít o potřebné bílkoviny a další látky? Čím nahradit maso? Nemusíte se […]
Magický svět
Andělské karty odhalí budoucnost
Můžete být sebevětší realistka, ale jakmile dojde na čarování, anděly, karty a budoucnost, stejně vždycky podlehnete? Vyzkoušejte andělské karty. Naučíme vás, jak jim můžete lépe porozumět. Jemná energie andělů působí jako tichý spojenec, který vás podporuje, když potřebujete najít odvahu nebo pochopení. Magie není jen v kartách, ale hlavně v tom, jak se umíte otevřít krásám, které […]
Poznáte andělská znamení?
Věříte, že k vám andělé mohou promlouvat? Je dobré vědět, jak to dělají, abyste pak mohla jejich zprávy vnímat a přijímat. Jak poznáte andělské znamení a jak je požádat o pomoc, abyste se jí také dočkala? Andělé jsou duchovní bytosti se zvláštními schopnostmi. Vedou nás, chrání a provází životem. Nejsou omezováni prostorem a časem a touží nám pomáhat. Pomocí signálů nám dávají […]
Mé štěstí střežil kouzelný šperk
Od chvíle, kdy mi ten náramek na tržišti v cizině darovala jedna stará žena, se začaly dít zázraky. Vše se mi dařilo, štěstí vždy stálo při mně. Bylo to v čase, kdy jsem chodila na střední školu , čekala mě maturita a přijímačky na vysokou. Vybrala jsem si obor, který byl v té době hodně nedostupný, bylo téměř nemožné […]
Kocour Felix provázel věrně ducha svého pána
Můj muž ležel v nemocnici v umělém spánku a my ho všichni vnímali doma. I jeho kocour Felix provázel jeho ducha jako věrný nohsled a vrněl. Byl to blesk z čistého nebe. Ve tři ráno můj muž zkolaboval a upadl do kómatu. Lékaři byli bezradní. Všichni jsme si připadali jako v děsivém snu. Když to ale tak zpětně probírám, musím říct, že takovou […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Chůze naboso? Ano ale…
panidomu.cz
Chůze naboso? Ano ale…
Pamatujete si ještě, kdy jste naposled vyběhli bosí jen tak ven? Pravděpodobně je to už docela dávno. Když jste byli dětmi. Takzvaná bosá chůze se před několika lety stala doslova hitem. Najednou jste mohli i ve městě zahlédnout neobuté lidi a přemýšleli jste proč. Co jim to přináší, kromě špinavých nohou a trochy té trapnosti
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Hafan zachránil topícího se orla!
epochalnisvet.cz
Hafan zachránil topícího se orla!
Napoleon vztekle udeřil pěstí do stolu. „Psi! Musím být poražen psy na bojišti i v ložnici?!“ Právě se dozvěděl, že francouzská válečná flotila utržila 21. října 1805 porážku od britského loďstva v bitvě u Trafalgaru. Mezi prvními, kdo se dostali na palubu jeho válečné lodi Cleopatra, byl novofundlandský pes, maskot jedné britské posádky.   Potupu v ložnici
Snacha si ze mě udělala služku!
skutecnepribehy.cz
Snacha si ze mě udělala služku!
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
iluxus.cz
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
Aston Martin posouvá dál své působení v čele startovního pole formule 1: nový model Vantage S se stává oficiálním safety carem FIA v šampionátu. Nejnovější přírůstek do legendární řady vysoce výkonnýc
Marilyn Monroe a válka: Nejlepší věc, jaká se jí kdy stala
epochaplus.cz
Marilyn Monroe a válka: Nejlepší věc, jaká se jí kdy stala
Většina z nás zná Marilyn Monroe jako sex symbol, který se proslavil díky filmům a skandálům. Málokdo ale ví, že Marilyn byla mnohem víc než jen krásná tvář. Měla srdce a duši, a to ukázala během své návštěvy Koreje. Proč tam ale jela? A co se tam stalo? V tomto článku si povíme o tom,
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Přišel král o trůn kvůli klobouku své choti?
historyplus.cz
Přišel král o trůn kvůli klobouku své choti?
Stojí po boku svého muže, zahalená v kožešinovém plášti, na hlavě módní klobouk. Muži se sklání, aby jí políbili ruku. Snímky královny Soraji obletí Afghánistán. „Takhle se řádná muslimská žena nechová,“ ozývají se tam hlasy. Za svou cestu po Evropě pokrokový afghánský královský pár pořádně zaplatí!   Údajně šlo o britský záměr, který vyšel. Fotografie z cesty
Kvalitní česnek vyžaduje péči
tisicereceptu.cz
Kvalitní česnek vyžaduje péči
Kdo by nechtěl mít dobrou úrodu česneku. Pokud dodržíte základní pravidla, pěstování pro vás bude hračka. Česnek sázejte na konci podzimu. Ne dřív, než se teplota půdy ustálí pod 9 °C. Tím se pojis
Rozhádala se Bohdalová s přítelem Fockem?
nasehvezdy.cz
Rozhádala se Bohdalová s přítelem Fockem?
Zase si dávají pauzu? Už před časem se mluvilo o tom, že vztah herečky Jiřiny Bohdalové (94) a jejího bohatého přítele, slovenského podnikatele Ľubomíra Focka (71), na nějakou dobu uhasl. Posléze se
Tajemné rádiové signály z Antarktidy. Z hlubin ledu se ozývá cosi, co zatím nikdo nedokáže vysvětlit
21stoleti.cz
Tajemné rádiové signály z Antarktidy. Z hlubin ledu se ozývá cosi, co zatím nikdo nedokáže vysvětlit
Zastánci potrhlé konspirační teorie o duté zemi možná slaví. U útrob naší planety totiž vycházejí prazvláštní signály. Vysvětlení samozřejmě bude někde úplně jinde, než v tom, že by uvnitř Země žila j
Naplánovali Američané nehodu Concordu?
enigmaplus.cz
Naplánovali Američané nehodu Concordu?
Když v roce 2000 francouzský nadzvukový letoun Concorde odstartuje z pařížského letiště Charlese de Gaulla, začne hned po startu hořet a zřítí se na nedaleký pařížský hotel. [gallery ids="157775,15
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz