Když jsem konečně našla ideálního partnera, na založení rodiny už jsem nepomýšlela. Větším problémem pro mě ale bylo, o koho se jednalo. Znala jsem ho totiž z mládí.

V lásce mi štěstí moc nepřálo. Pokud jsem se zamilovala, bylo to většinou do někoho, kdo moje city neopětoval. Já jsem od sebe naopak odháněla muže, kteří měli zájem o mě, ale naopak to nefungovalo. Čas hrozně rychle utíkal a bála jsem se, že se nevdám.

Proto jsem krátce po třicátých narozeninách udělala ukvapený krok a vzala si prvního muže, který o mě stál. Byla to chyba a dopadlo to přesně tak, jak se dalo čekat. Příliš jsme si nerozuměli, přesto jsme spolu vydrželi šest let.

Snažila jsem se stát se alespoň matkou, měla jsem však problémy přijít do jiného stavu.

Byl mi hodně povědomý

Po rozvodu jsem na vztahy spíše rezignovala. Ubíhající čas jsem si ovšem dobře uvědomovala. Všechno jsem se snažila vynahradit v pracovní kariéře. Tam se mi dařilo a vypracovala jsem se na zástupkyni ředitele jedné menší firmy. Právě při jednom pracovním jednání jsem pak znovu potkala Štěpána.

Nejdřív jsem si neuvědomila, o koho se jedná. Viděli jsme se totiž naposledy před mnoha lety. On mě také nepoznal, dost jsem se změnila. Nakonec jsme se ale navzájem identifikovali a všechno bylo náhle jasné. Po pracovním jednání jsme si pak sedli u kávy a bavili se o svých životech.

K minulosti, která nás kdysi spojovala, jsme se ale v hovoru nevraceli. Na moji starší sestru Janu se Štěpán ani jednou nezeptal. Já jsem o našem setkání pak sestře také neřekla. Nebyla jsem si jistá, jak by se na to tvářila.

Dávná rodinná historie

Štěpán kdysi býval velkou láskou mojí sestry. Začali spolu chodit na střední škole. Pamatuji si, jak se Jana vznášela na růžových obláčcích a štěstí z ní přímo zářilo. Pak se věci zkomplikovaly, když Jana se Štěpánem otěhotněla. Bylo to ještě před maturitou.

Štěpán by si ji býval vzal, ale moji rodiče byli proti. Víceméně Janu donutili, aby šla na interrupci. Pro Štěpána, který byl schopen i v tak mladém věku po maturitě rodinu uživit, to bylo velké zklamání. S Janou se rozešel. Mrzelo mě to skoro stejně jako sestru.

Ta pak vystudovala vysokou školu, našla si jiného přítele, vzala si ho a měla s ním dvě děti. Zůstali spolu, i když láska postupně vychladla. Rovněž Štěpán, jak jsem nyní zjistila, se po vystudování vysoké školy oženil. Měl jednu dceru, ale se ženou se rozvedli, když si našla jiného muže.

Nechce ho už vidět

Po rozvodu se Štěpán stejně jako já věnoval hlavně své práci. Upřednostňoval krátkodobé nezávazné vztahy. Nyní, když jsme se znovu setkali, se mezi námi začalo rychle rozvíjet citové pouto. Oba jsme litovali, že jsme se nepotkali už dřív.

Po onom pracovním setkání následovala další, už soukromá. Strávili jsme společně i zahraniční dovolenou a přesvědčili se, že si bezvadně rozumíme. Přesto jsem byla z nového vztahu v rozpacích. Před sestrou jsem ho raději tajila.

Jana sice věděla, že někoho mám, ale ani ve snu by ji nenapadlo, o koho se jedná.

Nevídaly jsme denně, protože bydlela v jiném městě. O mém vztahu s její velkou první láskou se sestra dozvěděla až tehdy, kdy jsem si Štěpána měla brát. Vneslo to mezi nás samozřejmě velké napětí a nakonec i trvalé rozkmotření.

Nechápala jsem, proč mi má Jana za zlé, že jsem si našla druhého manžela v muži, který pro ni byl dávno minulostí. Přestaly jsme spolu mluvit a tahle situace přetrvala dalších deset let. Až poté, kdy sestra tragicky přišla o manžela, našly jsme k sobě znovu cestu.

Znovu jsme začaly komunikovat, ale Jana měla jednu zásadní podmínku: odmítala se vidět se Štěpánem. On sám to pochopil a dodnes dodržuje. Je to ale stejně zvláštní, jak si život s lidskými osudy pohraje.

Tenkrát v mládí bych nikdy nepředpokládala, že to nebude Jana, ale já, pro koho se stane Štěpán nakonec osudovým mužem.

Helena N. (58), Most