Za rozhádanými slovy se skrývá pravda o vašem vztahu. Naučte se překládat vaše výčitky do vztahové řeči a zjistěte tak, o co mezi vámi ve skutečnosti jde.

V kuchyni je už zase hromada špinavého nádobí. Vytáčí vás to a začnete nadávat. Jenže ve skutečnosti chcete říct něco jiného: že vám partner dost nepomáhá. Že na vás má málo času, a tak vám připadá, že si vás neváží.

Že od něj potřebujete dostat víc pozornosti a uznání. Kdyby se vám podařilo naučit se říkat vaše skutečné pocity, bylo by jednodušší si vzájemně porozumět a dostat od druhého všechno to, co opravdu potřebujete.

O co tady jde?

Jenže často ani jeden z dvou lidí v hádce nedokáže pojmenovat, o co jde doopravdy. Když jste unavená, připadáte si nedoceněná a tím i ponížená, a jdete do protiútoku, ať se sama před sebou obhájíte.

Potřebujete si na někom vylít zlost. Dovolíte si to na svého partnera, protože je vám ze všech lidí nejblíž. Zároveň trochu chcete tu hádku ještě vyostřit. Díky tomu, že se hádáte, vám věnuje pozornost a jste konečně v blízkém kontaktu.

Když jsou hádky „na hrot“ marné

O kolik jednodušší by bylo porozumění, kdybychom si to říkali napřímo. Vzpomenout si na tuto zásadu, když se přistihnete v absurdně vyhroceném sporu o něco, na čem ani jednomu vlastně vůbec nezáleží.

Abyste se mohli oba zastavit, přestat se bavit o něčem, co ve skutečnosti není důležité, a mluvit o tom, co důležité je. Stačí se k situaci vrátit později s chladnou hlavou a říct si: „O čem to vlastně celé bylo?

Co mi to tak vadí a schová se to za záminku ponožek?“

Slova, jež ubližují

Jsou situace, kdy faktický význam slov vůbec neodráží realitu. Bývá to tehdy, když nás někdo zraní a vy mu to, třeba i nevědomky, chcete vrátit. Nebo když jste si sama sebou nejistá a potřebujete někoho ponížit, abyste se cítila líp.

Po ošklivých rozchodech lidé slýchají úplné hrůzy od bývalých partnerů. „Stejně se mi nelíbilo s tebou spát.“ „Podváděl jsem tě od začátku.“ „Nikdy jsem to nemyslel vážně.“ „Věděla jsem, že s tebou nevydržím…“

Zranění vede ke zlobě

Ti, kdo to poslouchají, jsou pak zmatení. Jak to může být pravda? To byl celý vztah lež? Nevěřte tomu! Jsou to jen slova pro ublížení, pomstu a vlastní úlevu. Mohou znamenat prostě to, že váš expartner je zraněný, neboť mu na vás hodně záleželo.

Třeba když se vás snaží manipulovat, abyste uvěřila, že kromě něj vás nikdo jiný nebude chtít. Nebo když si potřebuje potvrdit moc a sílu tím, že vás shodí.

Potřebuji, abys mne vnímal

Možná jste měla babičku, jež stále vyprávěla tutéž historku. Chtěla si povídat a mít váš zájem. Nabídla vám při odchodu koláč, abyste s ní zůstala ještě aspoň chvilku. Nebo když se s někým seznamujete, kroužíte kolem sebe a oťukáváte se.

Chcete na druhého zapůsobit a zaujmout ho. Celý večer si můžete povídat klidně o chovu králíků, aniž by to někoho zajímalo. Zato mezi vámi se dějí velká emoční dramata, řeč těla, pohledy a doteky.

Konec kličkám. Zkuste to jinak!

Ve vztahu jde o to, abyste pro sebe byli co nejsrozumitelnější. Pro někoho je to těžké, zvlášť pocházíte-li z rodiny, kde se věci neříkaly otevřeně, a musely se schovávat za různé záminky, kličky a manipulace.

Ale je možné naučit se být přímější a pak si říct bez jinotajů právě o to, o co se doopravdy jedná. Pak se už totiž nemusíte točit a ztrácet čas i drahocennou energii kolem rozházených ponožek a neumytých talířů.

První krok je uvědomit si a naučit se zpříma říct právě to, co skutečně od partnera chcete a potřebujete.