O zvířatech se říká, že vnímají svět jinak než my. Je možné, že poznají i to, že někdo právě zemřel?

Spoustu událostí považujeme za náhodné, protože neznáme souvislosti, nebo si je neuvědomujeme. Já jsem přesvědčena, že existují věci mezi nebem a zemí. Možná můj postoj pochopíte, když vám vylíčím, co se mi stalo.

Podivná noční návštěva

Je to už dvacet let, kdy jsem pracovala na vrátnici jednoho podniku. Měla jsem noční službu, ale protože jsem byla vždy celkem ráznou ženou, ničeho jsem se nebála.

Když jsem zahlédla u vstupní brány nějaký stín, vyšla jsem ven, abych se podívala, jestli se tam někdo nepotlouká.

Člověka jsem nespatřila, byl tam ale malý černý pes. Vypadal podivně a hleděl na mě dost pronikavě, jako by mi chtěl něco sdělit. Pomyslela jsem si, že je to nějaké toulavé zvíře. Bylo mi ho líto a tak jsem ho pustila dovnitř. Chtěla jsem se s ním podělit o část jídla, které jsem měla s sebou.

Vypadalo to, že hlad nemá. Místo toho začal náhle tlumeně výt. Nedal se utišit. Marně jsem se ho snažila konejšit hlasem. Takhle to trvalo několik minut. Potom mi došla trpělivost a psa jsem opět vystrčila za vstupní bránu.

Ještě jednou se otočil, táhle zavyl a potom zmizel. Už jsem ho nespatřila.

To nemohla být náhoda!

Předtím, než mi na vrátnici skončila noční směna, začetla jsem se do jednoho časopisu, kde byly horoskopy. Zarazilo mě, co mému znamení věštila předpověď na aktuální den. Psalo se tam o neštěstí v rodině. Raději jsem časopis odložila.

Po návratu domů jsem se dozvěděla strašlivou zprávu. Při autonehodě časně k ránu zemřela moje devatenáctiletá neteř i se svojí kamarádkou. Byla jsem z toho v naprostém šoku. Až později jsem si vzpomněla na tu tajemnou psí návštěvu na vrátnici.

Dodnes jsem přesvědčena, že to zvíře bylo poslem smrti, které mi přišlo oznámit, co se právě někde jinde odehrálo. Časově to naprosto souhlasilo s chvílí, kdy neteř se svojí kamarádkou nezvládly řízení a tragicky zahynuly.

Anna B. (70), Děčín