Té noci se říkalo filipojakubská a pořádaly se během ní bujaré oslavy ve znamení rohatého boha.
Krvavé večírky
Po mnoho staletí se tu držela pověst o upířím zámku. Tady se pořádaly bály, na nichž se scházeli upíři z celé Evropy. Však se také v ten čas občas ztratil nějaký člověk, nebo dokonce dítě. Tak to viděl prostý lid.
Na této legendě se jistě podepsala skutečnost, že na zámku řádil svého času mentálně postižený syn Rudolfa II., který byl neobyčejně brutální a sadistický. Později ulpěl upíří punc na hraběnce Eleonoře Amálii ze Schwarzenbergu.
Svou pověst si vysloužila tím, že milovala vlky, které na zámku chovala, a oni ji poslouchali. Také se nebojácně postavila samotné císařovně Marii Terezii.
V očích lidu se stala prototypem bytosti z pekla, protože ve své pozici emancipované ženy předběhla dobu.
Legendu o upírech na Krumlově podpořila i skutečnost, že si hraběnka nechala po své smrti vyjmout srdce a pohřbít je na Krumlově. Chtěla tím dát všem najevo, že její srdce bude navždy patřit tomuto městu.
Sídlo černé magie
Ohledně magie nikdo neopomene naše hlavní město. Praha magická si své příjmení zasloužila nejspíš díky císaři Rudolfovi II. K okultismu měla ale blízko vždycky.
Nejslavnější je Faustův dům na Karlově náměstí, kde je dokonce na stropě stále znát místo, kudy si doktora odnesl čert. Ovšem který ze dvou Faustů, jež v domě v minulosti žili, to byl, se neví.
Oba byli lékaři a zabývali se magií. Dům koupil dokonce také šarlatán a alchymista Kelly, kterého známe z filmu Císařův pekař.
Velmi oblíbeným sídlem čarodějů byl Belveder. Z něho, jak věřil lid, viděli mágové každému až do postele. Bývala to magická svatyně, ze které pozoroval sám Tycho Brahe hvězdy a později se zde usadil obávaný černý mág Alessandro Scotta.
V neposlední řadě je třeba jmenovat legendárního golema. Kam ale golem zmizel, to nikdo neví. Podle legendy je ukryt na půdě synagogy vedle starého židovského hřbitova v centru Prahy.
Tajemné přízraky
Nejzáhadnější sklepení v naší zemi najdete v Jihlavě. Celé skupiny návštěvníků tady viděly stíny, které procházely chodbou a mizely ve zdi. Všichni svědkové se shodují zejména na postavě mnicha v kápi.
Někteří také zaslechli odezvu kroků či vzdálenou chrámovou hudbu, nebo dokonce hlasy. Pod již známými chodbami by se měly nacházet další podzemní prostory, které jsou stále neobjevené.
Ty měly údajně spojovat církevní stavby ve městě a pravděpodobně i jihlavskou radnici.
Tyto chodby jsou prý napojeny na síť chodeb, které procházejí celým územím naší země. Nejvíce se přízraky objevují právě poblíž onoho výklenku, který připomíná gotickou bránu.
Podle některých teorií je to brána do jiných dimenzí. Odtud prý vycházejí ony stíny, a tam zase mizejí.
Nejslavnější místo
Každý si jistě vybaví nechvalně známé čarodějné procesy a slavnou knihu Kladivo na čarodějnice. Dramatický děj z roku 1678 se odehrával právě zde ve Velkých Losinách.
Kromě zámku s významnou knihovnou najdete nedaleko i slavné Petrovy kameny, kde se čarodějnice na Květnou neděli slétaly a pořádaly své reje, kterým přihlížel sám ďábel v podobě kozla. Petrovy kameny jsou rozhodně tím nejslavnějším místem sabatů ve střední Evropě.
V minulosti již pouhá zmínka o Petrových kamenech naháněla lidem hrůzu, protože věřili, že si před zlem, které se v těchto místech koncentruje, nemůže být nikdo jistý. Proti neblahému vlivu zlých čar bojovali různě.
Koncem 17. století tu například vztyčili mučednický sloup. Už za dob pohanských byly tyto skály, které jsou zajímavé svým tvarem i umístěním, místem různých bájí a pověstí.
Brána do pekel
Hrad Houska na Kokořínsku se stal nejslavnějším vchodem do pekla u nás. Vstup chrání kaple, která je na netypickém místě. Má bránit tomu, aby se na povrch země dostali démoni.
K hradu se vážou různé děsivé příhody a tajemné legendy. Vstup do pekla svého času hlídaly tři hodné čarodějky. I jim se ale nakonec pekelné bytosti dostaly na kůži, když hrad přepadla družina zhýralého šlechtice a ženy umučila.
Zdejší bránu do jiných časů popsal i Karel Hynek Mácha, který na hradě pobýval jednu noc. Lidé chtěli vědět, jak to v pekle vypadá, tak do průrvy v hradu spustili odsouzeného na smrt. Slíbili mu za to milost.
Odsouzený začal v průrvě zoufale křičet. Když ho vytáhli ven, byl šedivý a zestárl o desítky let. O tom, co viděl, nechtěl mluvit a za několik dní zemřel.