Stromy, na které se dívali nejen naši dědové, ale často dědové našich dědů. Přežily války, režimy, bouře, sucha a teď se na ně díváme my. Kde všude najdeme tyhle krasavce s dávnou minulostí?
Jižní Morava – Bzenecká lípa
Zvaná je též Tisíciletá lípa a nachází se v zámeckém parku v Bzenci nedaleko Hodonína. Je unikátní vzrůstem a stářím, ale i tím, že se její mohutný kmen rozvalil na několik částí, které ovšem žijí dál a tvoří živou plastiku zohýbaných kmenů.
Při posledním měření ještě před rozvalem v roce 1901 měla mít obvod prý až 1400 cm!
Dle jisté zprávy dosáhla půlstoletí svého stáří už v roce 1604! Prý pod ní obědval Přemysl Otakar I. a o pár set let později se tu zastavil i Rudolf II. Po roce 1945 právě po ní pojmenovalo místní družstvo své víno – známou Bzeneckou lipku.
Jižní Čechy – Čertův dub
Čertův nebo i Krčínův dub u Třeboně roste na hrázi zaniklého rybníka Hrádeček. Obvodem je největším dubem původní hráze, svému atypicky tvarovanému kmeni vděčí za název:
je to prý původně článek řetězu, na němž ďábel vláčel rybníkáře Krčína, který měl být k místním někdy i hodně tvrdý.
Kmen s obvodem 619 cm je nízko nad zemí soudkovitě ztloustlý a porostlý mechem. Patrné jsou chodbičky tesaříka obrovského. Dnešní rybníček je jen pozůstatkem dřívějšího, který prosakoval a rybám se v něm nedařilo, ale jistě přispěl k růstu dubu. Blízká Třeboň má spoustu památek a okolí je jako stvořené k cyklovýletům.
Západní Čechy – Borovice u Hartenbergu
Velmi romantické prostředí nabízí okolí památné borovice u zříceniny hradu Hartenberg, který je sám jednou z nejfotogeničtějších ruin.
K borovici musíte vystoupat od modré trasy ze stanice Hřebeny na trati ze Sokolova anebo sestoupit pěšinou od zmíněné malebné zříceniny po ostrohu nad tratí a řekou Svatavou.
Půvabně do tvaru V rozdvojená borovice lesní je nejsilnější památnou borovicí v Česku. Strom má měřený obvod 380 cm a výšku cca 31 metrů a kromě toho je mimořádně pěkný!
Praha – Cedr na Balkáně
Cedr atlaský v Praze na Balkáně leží v areálu tenisových kurtů TJ Spoje. Má sice „pouze“ 110 let a obvod kmene 265 cm (údaj z roku 2013), ale kdo zná obtíže s jeho pěstováním ve střední Evropě, ví, že si označení památný zaslouží.
Byl přivezen jako semenáček z Holandska, v rámci činnosti Dendrologické společnosti pro podporu zahradního umění a nauky o dřevinách. Jde o jediný památný cedr na území naší metropole, a to je ještě v Česku v menšině v porovnání s obvyklým cedrem libanonským. Dobře je dostupný od stanice tramvaje Chmelnice v Koněvově ulici.
Střední Morava – Moštěnický jinan
Úžasný jinan dvoulaločný roste v zámecké zahradě v Horních Moštěnicích pár kilometrů pod Přerovem. Jde o samičí strom asi 170 let starý. Obvod kmene je 274 cm, kmen je nezvykle krátký.
Vzhledem k neobvyklému tvaru koruny (výška 8 m, šířka 19 m) je považován za raritu i v rámci svého druhu.
Listy jinanu, připomínající křidélka, mají prý botanicky blíž k jehličnanu! Stav stromu není zrovna ideální a jeho spodní větve musely být podepřeny trámky. Výhodou je dobrá dostupnost lokálkou. Za vidění ale stojí celý zámecký park i blízký barokní kostel.
Vysočina – Vilémovický tis
Tis z Vilémovic u Ledče nad Sázavou bývá považován za nejstarší tis střední Evropy! Záznamy však chybějí a jeho věk je odhadnutelný těžko, a tak údaj, že má 2000 let(!) je zpochybňován.
Strom byl považován za nejkrásnější z tisů u nás, v 90. letech 20. století mu ale některé větve uschly a byly odstraněny, což se na něm podepsalo.
Vypráví se, že když kolem roku 1210 přišli oblast kolonizovat benediktini, objevili při kácení stromů právě tento tis, který jediný nechali stát. Jedovatý tis byl totiž považován za symbol smrti a pověrčivost jim prý nedovolila na něj vztáhnout ruku.