Nemůžete si pomoci, ale občas se proměníte ve fúrii, co přes křik a slzy ztrácí soudnost? Výbuchy hněvu nebo slz ukazují na vaše bolavá místa. Podle své reakce na to, co vás podráždilo, zjistíte, jaká vaše potřeba volá po naplnění.

Smutek

Je to způsob vyjádření nespokojenosti se sebou samou a s tím, čeho jste dosáhla, a zároveň to ztratila.

Emoce smutku je také forma, jak se odreagovat ze zklamání nějakými lidmi nebo nějakou situací, nebo je to způsob, jak dát najevo, že soucítíte s neštěstím toho druhého.

Cítíte, že se někomu stalo něco nepříjemného, ba hrozného, a svým smutkem dáváte najevo empatii.

Pocit viny

Je to podvědomá forma potrestání sebe sama. Je to ničivá emoce, která znamená, že je nutné něco v sobě změnit. Je třeba ujasnit si, odkud se pocit viny vzal: byl vám vnucen výchovou, nebo jste skutečně udělala něco špatně?

Pak je třeba upřímně si odpustit, říct si, že máte právo na chyby a omyly, z kterých se poučíte, a omluvit se těm, komu jste ublížila.

Obavy a neklid

Tyto emoce souvisejí s pudem sebezáchovy. Jejich úkolem není vás děsit, ale pomoci vám: varovat vás před nebezpečím, ukázat vám realitu situace a její možné nástrahy, abyste byla připravena.

Neklid může být i projevem předtuchy. V těchto pocitech stojí za to hledat racionální základ. Jejich polarita se tím mění, nabíjejí nás energií a povzbuzují k jednání.

Zoufalství

Stavy hlubokého zoufalství vás přepadnou, když mnohonásobné pokusy a úsilí něčeho dosáhnout vám nepřinesly žádný výsledek.

Emoci zklamání cítíte, když jste nespokojená v situacích, kdy nedostanete to, po čem jste z hloubi srdce tak silně toužila. Je to stav hluboké sklíčenosti, která vám ukazuje hranici, abyste se dalších podobných pokusů dokázala zříci.

Apatie

Je to jemná, slabá forma vzpoury proti čemukoli. Nic vás nebaví, jste unavená, hroutíte se do sebe a nic vás nezajímá. Jde o pasivní demonstraci vaší potlačované síly a nesouhlasu.

Nebo vyjádření naléhavé vnitřní potřeby něco zásadního odmítnout. Zpravidla vás přepadne, když nemáte odvahu nebo možnost vzbouřit se proti něčemu a vyjádřit svůj názor otevřeně.

Hněv a vztek

Když nemůžete dosáhnout toho, co chcete, cítíte hněv a touhu si toho druhého podřídit. Hněv vám pomáhá ovládnout situaci, mít navrch, vyrovnat si účty a pomstít se za své nezdary.

Pomocí hněvu dáváte protivníkovi najevo, že má ustoupit. Bývá také spouštěčem zásadních rozhodnutí – třeba začít držet dietu. Ale může jít i o způsob, jak se trestat za neúspěch.

Podráždění

Za podrážděností se skrývá snaha mít věci pod kontrolou. Jste naštvaná, když se věci nedějí tak, jak jste řekla. Je to slabší forma hněvu. Objevuje se, když vás provokuje něčí jednání a jste z něj nervózní.

Ukazuje na vaši vnitřní nespokojenost, snahu skoncovat s něčím, co se vám nelíbí a co vám překáží. Pomáhá vám skoncovat s nečinností a přimět se k akci.

Deprese

Stavy úzkostí, kdy se nemůžete ani nadýchnout a svíravé pocity vám působí tlak na hrudi, bávají formou vyjádření potlačovaného a nepřiznaného vzteku, který se bojíte pustit ven.

Jsou podvědomým upozorněním vaší mysli, abyste znovu získala kontrolu sama nad sebou, když nevyjádřené pocity zoufalství a naštvání držíte příliš dlouho v sobě.