Doplatit na chování svého protějšku může každý z nás. Někdy je to ale opravdu ponižující.

S Luďkem jsme tvořili pár už od druhého ročníku gymnázia. Z typické studentské lásky se vyvinul velmi silný vztah. Zvládli jsme i odloučení, kdy každý z nás studoval vysokou školu v jiném městě. Měli jsme pro naši lásku trpělivost. Vzali jsme se o prázdninách po promoci.

Řekl mi to bezohledně

Rok po svatbě se nám narodila dcera Lucie, později k ní přibyl syn Matěj. Protože Luděk úspěšně podnikal, mohla jsem se jen starat o domácnost. Později se mu už tolik nedařilo, takže si našel normální zaměstnání. To už jsem do práce začala chodit i já.

Luděk chodil ještě na různé brigády, alespoň to tvrdil. Podezřelé bylo, že z nich moc peněz nenosil. Já jsem si toho moc nevšímala, měli jsme problémy s Matějem, kterému hrozil vyhazov ze školy. A pak přišel jeden zimní podvečer, na který do smrti nezapomenu.

Luděk mi řekl, že čeká dítě s jinou ženou. Bylo to naprosto šokující, tím spíš, že vzápětí se můj manžel sbalil a ještě téhož večera se odstěhoval. Netušila jsem, že krátce nato prožiji ještě další nemilé překvapení.

Pocit bezmoci

Dva dny nato u nás někdo zazvonil. V první chvíli jsem si bláhově myslela, že se manžel vrátil. Za dveřmi ale stála žena mého věku a zeptala se mě, jak se mi zamlouvá, že Luděk čeká dítě s její dcerou.

Ukázalo se totiž, že onou nastávající matkou je kamarádka Lucie, která k nám předtím občas docházela.

Pak se s dcerou nepohodly, ale jak vyšlo najevo, s mým mužem zůstala v kontaktu. S matkou té dívky jsme se snažily najít řešení, ale těžko se s tím dalo něco dělat. Luděk podal žádost o rozvod. Nesnažila jsem se nic zachránit, stejně už bych ho po tomhle zpátky nepřijala.

Kontakt s ním přerušily i obě děti, ale jemu to, jak se zdálo, nevadilo. S tou dívkou, které by mohl být otcem, je dodnes. Mě už to po letech přebolelo, ale odpustit bych mu asi nikdy nedokázala.

Jana S. (55), Plzeň