Nebyla jsme si jistá, zda to moje dlouholetá kamarádka se mnou myslí tak dobře, jak tvrdí. Rozhodla jsem se jí otestovat!
Znaly jsme se od dětství a byly si bližší než sestry. Chodily spolu do tanečních a prožívaly první lásky. Na svatbě mi byla za družičku a já se stala kmotrou její dcery. Když přišla o práci, neváhala jsem a vyprosila jí místo u nás v podniku. A tehdy začaly první problémy.
O kamarádku jsem se postarala
Kolegyně mě varovala, abych si na Evu dávala pozor, ale já myslela, že na ni žárlí. Až doteď totiž byla ona tou jedinou kamarádkou, kterou jsem na pracovišti měla. Teď se vše změnilo a každou přestávku jsem trávila s Evou.
Ne, že bych byla falešná nebo nevděčná, ale snažila jsem se Evě první dny a týdny v nové práci zpříjemnit. Mezi tolika chlapy to nebyl žádný med! Byla totiž hezká a vepředu hodně vyvinutá. Její poprsí nenechalo nikoho chladným!
Pracovaly jsme, my ženské, v takovém ryze mužském podniku na zpracování kovů a bylo nás pomálu. Každou z nás si chlapi náležitě vychutnávali! Jedním z mých kolegů byl i můj manžel. Můj doteď hodný a milující manžel Ota!
Všichni ji obletovali
S příchodem Evy se změnil. Bohužel k horšímu. Pořád jí byl nablízku, stále ji obletoval. Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost, ale musela bych být slepá, abych si nevšimla, jak to mezi těmi dvěma jiskří. Ovládla mě žárlivost. Vztek!
Pro radu jsem si šla za kolegyní. Tou, kterou jsem v poslední době zanedbávala. Miluška na mě chvíli koukala a potom se usmála: „No vidíš, konečně ti došlo, jaká je ta tvoje Eva potvora! Že ti to ale trvalo!“ Musela jsem přiznat, že mi to trvalo opravdu dlouho.
Skoro celý život! Nemohla jsem uvěřit, že jsem byla tak slepá a naivní. Na Miluščinu radu jsem poprosila jednoho z mých kolegů, aby Evu zabavil. Nejlépe, aby ji rovnou svedl. Musela by na mého muže zapomenout a on na ni. Kolega nebyl proti.
Ženu ani přítelkyni zrovna neměl a bystrým rozumem také moc neoplýval. Zato svaly měl přímo výstavní! Nečekal ani chvíli a hned se dal do svádění.
Jeden jí nestačil
Eva nebyla proti a tak hned večer šla na rande. Nezapomněla se mi pochlubit, potvůrka jedna namyšlená. Doma jsem tu novinu hezky zčerstva vyklopila manželovi. Čekala jsem, že bude žárlit a řekne něco ošklivého.
On se ale jen spokojeně usmál a dobromyslně řekl, že to Evě přeje. „Přece si ta chudinka zaslouží trochu štěstí, ne?“ zeptal se mě nevinně a dal mi pusu. Vůbec byl toho večera hodně přítulný. Byla jsem přesvědčená, že na něho takhle zapůsobila ta moje novinka.
Svoje intriky jsem od té chvíle ještě zintenzivnila. Už mi nestačil jen jeden svalovec. Chtěla jsem jich pro Evu víc! Pár dobrovolníků se našlo a tak byla Eva v jednom kole. Každý den si vyšla s jiným chlapem. Co se dělo potom, mi zůstalo utajeno, ale nevinné večery to rozhodně nebyly!
Nabarvil se narezavo
„Tak co, už vidíš, co je ta tvoje Eva zač?“ zeptala jsem se jednou manžela výsměšně, když jsem ho přistihla v koupelně, jak se snaží nabarvit vlasy mojí barvou. Nevšimnul si chudák, že jsem si zrovna koupila novou, rezavou.
Zaměnila jsem ji za fádní hněď a manžel po chvíli vypadal jako Soptík z toho večerníčku. Naštval se. „To jsi na mě nastražila schválně! Abych byl chlapům pro smích! Křičel a já se neubránila smíchu.
Nařknul mě neprávem, ale vypadal tak směšně… Když jsem si všimla, jak se nenávistně tváří, vyjela jsem na něho: „A ty se barvíš kvůli Evičce, viď? Všimla jsem si, jak vy dva se k sobě máte…“ Chvíli na mě koukal, jako bych spadla z višně. Potom se rozchechtal.
Smál se tak moc, až mu tekly z očí slzy! Vůbec jsem nechápala, proč se tolik kření. Jeho vysvětlení mi vyrazilo dech!
Podezřívala jsem nepravou
„My se k sobě nemáme. Vymýšleli jsme pro tebe dárek k padesátinám, ty filosofko! Koupil jsem ti tu tvoji vytouženou zahrádku i s chatkou. A chlapi, naši kolegové, tam po večerech chodí s Evou makat! Abys nic netušila!“ Zůstala jsem jako opařená.
Tolik jsme se styděla! Jak jsem jen mohla být tak hloupá! Aby toho nebylo málo, Ota ještě dodal: „Ta tvoje kolegyně o všem věděla. Nechápu, proč tě alespoň trochu neuklidnila v tom tvém trapném žárlení…“ Nemohla jsme uvěřit vlastním uším.
Tak to kolegyně Miluše byla ta potvora. Využila situace a ještě mě proti mojí kamarádce naváděla! Neměla jsem být nedůvěřivá! Evě jsme se omluvila a kolegyni vynadala. Hodně a od plic. Přestěhovala jsem se od ní do jiné kanceláře.
Nechci ji mít celý den na očích, lhářku falešnou. Narozeninová oslava se konala na mojí nové zahrádce za městem. V krásné malé chatce, kterou mi chlapi opravili a Evča vyzdobila záclonkami. Všem jsem slíbila, že už nikdy nebudu nikoho testovat!
Marcela K., (55), Aš