Existuje ďábel? Příběh mojí blízké kamarádky pro mě nechává tuhle otázku otevřenou. Za splněné přání musela obětovat duši.

Klára byla moje velice dobrá kamarádka už od dětství. Rodiče měli domky vedle sebe, znali se spolu, a tak jsme vyrůstaly jako bychom byly sestry. Hodně času jsem trávila u nich doma, zrovna tak jako Klára u nás.

Jezdily jsme spolu na dětské tábory, později jsme obrážely diskotéky, kina a podobně. Až do šestnácti let jsme si byly velice blízké. Pak se ale Klára zamilovala do Igora a změnila se. Svou kamarádku jsem najednou nepoznávala.

Dříve to byla veselá, společenská holka, a zničehonic se z ní stala podivná, uzavřená bytost. Naše setkání byla stále méně častá, a když jsem se dostala na vysokou školu v Praze, přestaly jsme se stýkat úplně.

Začala se zajímat o okultismus

Od společných přátel jsem se časem dozvěděla, že Klára propadla magii. Ten Igor se prý zajímal o nadpřirozené věci a patřil, podle slov místních drben, do nějaké sekty, a Klára se k nim přidala.

To mě samozřejmě zajímalo, takže když jsem byla na víkend doma, tak jsem starou kamarádku vyhledala. Z toho, jak moc se změnila, jsem byla v šoku. Nešlo jen o její povahu, ale i vzhled.

Vlasy si obarvila načerno, chodila jen v černém oblečení a kolem očí měla černé stíny. Chovala se výstředně, žila sama, zabývala se nejrůznějšími okultními vědami a většina místních si o ní myslela, že to nemá v hlavě v pořádku.

Někteří ve vesnici z ní měli i trochu strach, zejména menší děti nebo starší lidé.

Zbohatla a přestala mluvit s lidmi

Čas plynul. S Károu jsme se vídaly jen občas a ačkoli se ke mně chovala přátelsky, byla jsem vůči ní vždycky opatrná. Často mi opakovala, že brzy zbohatne a bude mít spoustu peněz. Viděla jsem v tom jenom její další výstřednost.

Pak jsem se ale dozvěděla, že opravdu přišla k velké finanční částce. Nikdo přesně nevěděl jak, mělo se za to, že vyhrála ve Sportce nebo v nějaké jiné loterii. To se mi ale příliš nezdálo… Také se rozešla s Igorem a přestala komunikovat s ostatními.

Volala mi a prosila, abych přijela

Přestala chodit do práce, hodně cestovala, ale pokud někdo z jejích příbuzných nebo přátel chtěl půjčit peníze, nebyla k tomu vůbec ochotná. Moc jsem o Kláře nepřemýšlela, měla jsem dost starostí se svojí rodinou a s dětmi.

Jednoho dne mi ale moje dřívější kamarádka zavolala a chtěla, abych ji navštívila. Prý se mnou potřebuje o něčem mluvit a já jsem jediná, komu může věřit. Její hlas zněl dost vystrašeně a naléhavě, takže jsem souhlasila a slíbila jí, že za ní večer přijedu.

Připadala mi, že je mimo realitu

Hned, jak jsem ji spatřila, viděla jsem, že se s ní stala nějaká změna. Začala mi líčit, že se bojí toho, co brzy přijde. Už brzy ji prý čeká smrt. Pomyslela jsem si něco o tom, že to asi opravdu nemá v hlavě v pořádku. Klára však pokračovala ve vyprávění.

Pověděla mi, že si přála zbohatnout, a proto se upsala ďáblu. Ten se jí prý zjevil a ona podepsala dohodu, že po určitém čase si může přijít pro její duši. Do té doby si bude moci užívat bohatství, které jí spadne do klína.

Podepsala se svou vlastní krví

Tvářila jsem se asi dost zaskočeně a nevěřícně, takže kamarádka vytáhla smlouvu, kterou prý s ďáblem podepsala, a položila ji na stůl. Stálo tam opravdu to, co říkala. Dole byl její podpis. I bez nápovědy mi bylo jasné, že byl proveden její vlastní krví.

Podle toho, co ve smlouvě stálo, si pro ni měl přijít ďábel už za dva měsíce. Nebyl tam uvedený konkrétní den ani hodina, jen přibližné období.

Pozdě jí došlo, co udělala

Kamarádka mě ujišťovala, že není blázen a že si to nevymýšlí. Až teď prý pochopila, že udělala chybu a dala by přednost tomu, aby byla chudá, ale mohla žít. Jenže už je asi pozdě. Byla vystrašená a bezradná.

Nevěděla jsem, jak se mám k tomu, co mi vylíčila, postavit. Klára vycítila, že jí moc nevěřím. Ujišťovala mě ale, že je to všechno pravda.

Byla čím dál zoufalejší

Po této návštěvě mi Klára pravidelně volala. Trpělivě jsem ji vždy vyslechla, brala jsem to ovšem jen jako vstřícnost k někomu nemocnému. Když přišlo období, kdy si pro ni měl podle jejích slov přijít ďábel, byly její telefonáty stále častější a zoufalejší.

Nevěděla jsem, jak jí pomoci. Pokaždé jsem se ji snažila slovy povzbudit a dodat optimismus, ale příliš to nepomáhalo. Pak se jednoho dne Klára odmlčela. Zakrátko jsem se dozvěděla, že je po smrti.

Tragický konec

Oficiálně Klára zemřela přirozenou cestou na zástavu srdce. Byla jsem u toho, když se vyklízel její byt. Snažila jsem se najít tu smlouvu s ďáblem, ale nikde nebyla. Dodnes nevím, co si o tom mám myslet.

Obětovala kamarádka skutečně duši kvůli bohatství nebo měla nějaké bludné představy a bála se, že se už mají naplnit? Odpověď se asi už nikdy nedozvím…

Radana M. (47), Brno