Může existovat láska bez toužení? Nebo je silnější vášeň bez lásky? Když touha zaplaví všechny vaše smysly, co nakonec zvítězí? Touha je základní silou lásky, a přitom jejím hlavním nepřítelem.
Toužíme po lásce, a když ji najdeme, začneme toužit zase po tom, co nemáme. Zrádná hra touhy nás tak může snadno odlákat z jinak šťastného vztahu, připravit o milovanou osobu. Je láska dost silná na to, aby odolala svodům zákeřné touhy?
Může láska existovat bez touhy? A jsme šťastnější, když se zamilujeme, nebo stačí jen uspokojit vášeň?
Šelma běží za kořistí
Nejnovější studie sledovala aktivitu mozku u několika tisíc párů z celého světa. Psychologové zkoumali, jak souvisí přitažlivost, touha a láska s našimi emocemi. Výsledky jsou jednoznačné. Láska, nikoli touha, je nejsilnější cit, který nás naplňuje.
Toto odhalení podpírají i chemické procesy, které se v těle odehrávají. Sexuální touha způsobí, že se nám zvedne hladina hormónů, zaplaví nás chtíč a ženeme se za kořistí jako nevybouřená šelma.
Hormon štěstí i neštěstí
Hormon lásky oxytocin je ve srovnání s účinky testosteronu méně intenzivní. Vášeň nás zaplavuje pocitem, že nám v tu chvíli patří celý svět. Oxytocin s sebou přináší emoci, kterou vášeň, touha ani chtíč nikdy nenahradí: a to je pocit trvalého štěstí.
Na druhou stranu, láska nad touhou převládá v opačných situacích. Když nás nějaký muž odmítne, nepácháme kvůli tomu sebevraždu a neupadáme do deprese. Takové stavy umí vyvolat jen láska.
