Nikdy se asi nedokážu smířit s tím, co se nám s manželem přihodilo. Vím, že se má odpouštět, ale nevím, zda to dokážu.

Dveře věznice se otevírají a Mirek pomalu vychází ven. Má trochu nejistý krok, je pobledlý a také docela zhubl. Za jiných okolností bychom se oba radovali z těch pár kilo dole. Teď ale vážně důvod k radosti žádný není. Vlastně ani nemám chuť ho nějak vítat. Chci vůbec, aby se mnou a synem jel k nám domů?

Bývali jsme spokojení

S manželem jsme se znali několik let, ještě před svatbou. Mirek nebyl žádný krasavec, ale byl hodný a vtipný. Bylo mi s ním prostě dobře.

Bydleli jsme tehdy oba na vesnici a jediné, po čem jsme toužili, bylo, postavit si vlastní domek na pozemku od rodičů a založit rodinu.

Obojí se nám po pár letech splnilo. Měli jsme krásnou svatbu a do roka se nám narodil syn. Byla jsem doma na mateřské a moc šťastná. Rodiče bydleli hned vedle a maminka mi se vším pomáhala.

Lepší práce, horší vztahy

Když měl jít syn do školy, dostal Mirek novou práci ve městě a my se stěhovali do města. Nechtělo se mi odejít z našeho baráčku, ale chápala jsem, že město bude mít pro nás své výhody.

Mirek dostal v nové práci mnohem víc peněz. A syn začal chodit do první třídy a našly se pro něj i nějaké zájmové kroužky. Jenže postupně se doma vytrácela pohoda. Já také chodila do nové práce a všichni jsme rázem byli jaksi v poklusu.

Neměli jsme jeden na druhého už pořádně čas.

Kamarádi z mokré čtvrti

Když začal Mirek chodit s nějakými kamarády občas do hospody na pivo, nevěnovala jsem tomu pozornost. Byla jsem ráda, že si našel nějaké kamarády. Jenže on s nimi byl stále častěji a častěji.

Občas se domů vracel v dost podnapilém stavu. To jsme se pak kvůli tomui pohádali. Pak Mirek přišel s nápadem, že si pořídí motorku. Náš syn se právě stěhoval z domu a kamarádky mi tvrdili, že je to docela běžné.

Tvrdily mi, že si chlap kolem padesátky buď pořídí milenku nebo motorku. A já má prý štěstí, že si vybral tu druhou variantu.

Osamocené víkendy

Mirek utratil značnou část našich úspor za silnou motorku. Koupil si krásné motorkářské oblečení a začal jezdit s motorkáři na různé srazy. Já milovník těžkých strojů absolutně nejsem.

Kromě toho se motorky bojím a v životě bych si na ni nesedla. Zůstávala jsem proto doma. Byla to chyba, ale nešlo to jinak.

Strašlivé neštěstí

Při návratu z jednoho takového srazu manžel srazil na přechodu mladého muže a na místě ho zabil. Po velkém motorkářském flámu byl ještě opilý. Muž, kterého na přechodu zabil byl táta od dvou malých dětí a jeho manželka byla navíc ještě těhotná.

Mirka odsoudili na pět let do vězení. Nedokážu pochopit, že můj Mirek si sedl opilý na motorku. Že je z něj obyčejný vrah. Jinak se to prostě nazvat nedá. Neexistuje proto žádná omluva. Můj muž mě strašlivě zklamal a já s ním už nedokážu žít.

I když vím, že bych mu odpustit asi měla, protože každý člověk někdy udělá chybu. I tu osudovou, jako Mirek.

Libuše L. (54), Mělník