Myslíte si, že vaše spokojenost a kvalita vašeho života závisí na tom, jestli váš muž něco udělá, nebo neudělá? Tak v tom případě je to stejné jako prožít život nadarmo. Se změnami musíte začít u sebe. Poradíme vám jak!.

Závisí vaše nálada na někom jiném? Myslíte si, že někdo se musí změnit, abyste vy byla šťastnější? Snažíte se vyhovět jiným, i když se vám nechce? Pokoušíte se druhým dokázat, že jste dost dobrá na to, aby vás milovali?

Bojíte se vyjádřit své city ze strachu, že budete odmítnutá? Nedokážete dát najevo svůj hněv, pocit křivdy, abyste si uchovala svůj vztah? Vidíte všechno buď černé, nebo bílé?

Čekání na nesplnitelné

Jestliže se vás týkají alespoň dvě z předchozích otázek, znamená to, že váš vztah k okolnímu světu je nakažen infekcí. Je třeba ji okamžitě přeléčit, dokud úplně neotráví vaše vztahy s milovanými lidmi a život.

Být hodný na lidi kolem sebe nestačí Nečekat od lidí kolem nic dobrého a nikomu nedůvěřovat je projevem hluboké neurózy.

Některé ženy si myslí, i přestože jim život mockrát ukázal pravý opak, že se stačí slušně chovat, být na lidi hodný, v rámci klidu raději ustupovat a osud je dozajista za jejich dlouhou trpělivost odmění.

Znáte příběh o Popelce? Jsou to jakési Popelky, jenomže tu Andersenovu pohádku špatně pochopily.

Skutečná Popelka se nejprve i přes macešin zákaz vydala na ples, oblékla princeznovské šaty, naučila se tančit a teprve pak se jí dostalo prince za manžela a království k tomu.

Dokud byla jen poslušným sirotkem, dokud se jen snažila vyhovět svým nevlastním sestrám a zasloužit si jejich zájem „slušným chováním“, neměla naději ples ani zahlédnout, ani obout nádherné střevíčky, ani získat království!

Odbornice na jiné životy Dáváte přednost životu jiných lidí? Donekonečna někomu pomáháte, o někoho pečujete a někomu radíte? A to vše s jediným cílem: nezabývat se vlastním životem?

Jakkoli to zní divně, pokud jste odbornice na cizí životy, spoléháte neustále na to, co udělá někdo druhý. Na náhodu, na štěstí, na shodu okolností. Doufáte:

„Kdyby se ON změnil a udělal tohle a přestal dělat tamto, bylo by mi dobře.“ Jako kdybyste vždycky musela mít někoho , kdo vás dělá šťastnou nebo nešťastnou.

Proč to chcete? Napište si na papír všechna svá „CHCI“ vztahující se k jiným lidem. Například: „Chci, aby můj syn byl výborný žák.“ A teď si rozeberte, proč to vy osobně potřebujete. Seberte všechnu odvahu a buďte opravdu poctivá.

Je přece vcelku jasné, že váš syn sám nijak zvlášť netouží být výborným žákem. Určitě ho daleko víc zajímá a táhne kamarádství se spolužáky, hraní her a fantazírování o spolužačkách než dřepění nad učebnicí.

Neprojektujte do něj své sny. Soustřeďte se raději na sebe. Spoléhejte na svou moudrost a ženskou intuici..