Vrací se po odchodu ze světa mrtví mazlíčci na oblíbená místa?
Ze zvířat mi vždy byly bližší kočky než psi. Bydleli jsme na venkově a tak jsem si jich mohla dovolit chovat několik. Ačkoliv jsme nechávali všechny jedince vykastrovat, občas nás příroda předběhla a na svět přišla koťata.
Neměla jsem to srdce je utopit a naštěstí jsem vždycky našla někoho hodného, kdo si je vzal.
Měla pro mě krutou zprávu
Jedno kotě jsem si zvlášť oblíbila. Bylo celé černé, jen na hlavě mělo bílou skvrnu. Říkali jsme mu Flíček. Chtěli jsme si ho nechat, ale když přijela na návštěvu kamarádka Soňa, Flíček se jí strašně moc líbil.
Viděla jsem, jak je z malého kocourka nadšená a tak jsem jí ho nakonec věnovala, i když mě to stálo pár tajných slz. Se Soňou jsme si pak denně telefonovaly a ona mi říkala, jak se u ní Flíčkovi daří. Jednoho dne pro mě ale měla nečekanou a krutou zprávu.
Malý kocourek spadl ze střechy a těžce se zranil. Bohužel se ukázalo, že to nejvíc odnesla jeho hlava. Veterinář to viděl špatně. Pokud to Flíček přežije, bude mít už napořád následky a stane se z něho v podstatě kočičí mrzák. Byla jsem z toho hodně špatná.
Nakonec jsem se dohodla se Soňou, že nejlepším řešením bude injekce, která kocourka uspí navždy.
Míč se kutálel po podlaze
Musela jsem na Flíčka pořád myslet. K večeru jsem seděla sama doma a přemýšlela, jak tu smutnou zprávu sdělím manželovi, až přijde. Najednou jsem pocítila silný závan studeného vzduchu. Bylo to divné, protože okna byla zavřená.
Potom jsem spatřila, jak se přede mnou na podlaze kutálí malý míč, se kterým si Flíček rád hrál. Úplně mě z toho zamrazilo. Chtěla jsem míč zvednout, ale vysmekl se mi z ruky. Když jsem ho dostihla, strnula jsem.
Červený míček byl pokrytý černými chloupky, přesně takovými, jaké měl Flíček. Jsem přesvědčena, že duše nešťastného kocourka se v ten den se mnou přišla rozloučit!
Jitka C.(52), Jablonec nad Nisou