Na oslavě výročí jsem zažila překvapení, které nebylo v plánu.
Blížilo se pětadvacáté výročí mé svatby s Kamilem, mým mužem. Skoro se mi nechtělo věřit, že nás čeká stříbrná svatba. Zdálo se mi, jako by se den, kdy jsme začali žít pod společným příjmením, odehrál tak nanejvýš před deseti lety.
Byli jsme naměkko
Oslavu jsme naplánovali uprostřed léta, v termínu, kdy kdysi proběhla svatba. Udělali jsme rodinnou poradu i s dětmi, synem Martinem a dcerou Anetou. Předpokládala jsem, že Kamil stejně přijde s nějakým nečekaným překvapením.
Dělal to tak při každé oslavě, ať už šlo o narozeniny nebo Vánoce. Když konečně slavnostní den nastal, vzal si manžel nejprve řeč a vzpomínal na všechno hezké, co jsme spolu prožili. Potom jsem mluvila já.
Hlas se mi trochu zadrhával dojetím, slova se občas špatně hledala, ale sklidila jsem stejný potlesk jako můj manžel. Nakonec promluvily děti. Drželi jsme se při jejich proslovech s Kamilem za ruce a já vnímala, jak je stejně naměkko jako já.
Udělalo mi to radost!
Nastalo předávání dárků. Syn a dcera nás překvapili novou manželskou postelí – vůbec jsem netušila, jak se jim na to podařilo našetřit. Z mého poukazu na cestu do Asie měl Kamil nelíčenou radost. Přiznal, že nic takového nečekal. Čekala jsem, s čím přijde on.
Jako obvykle mě nezklamal. Nejprve přišla na scénu živá hudba, kterou objednal a zaplatil. Na závěr po setmění pak přichystal i efektní ohňostroj. Jako hlavní dárek mi manžel předal zlatý náhrdelník. Ještě jedno překvapení mě toho dne čekalo, to největší.
Netýkalo se naší oslavy. K večeru za mnou přišla Aneta. Prozradila mi, že čeká se svým přítelem dítě a chce se vdávat. To mi udělalo možná úplně největší radost, protože jsem si přála, aby s hodným klukem, kterého si našla, zůstala už napořád.
Hvězdou stříbrné svatby se tak pro mě stala naše dcera. Příští rok nás čeká třicáté výročí, perlová svatba. Tentokrát by mohl překvapit syn!
Milena D. (49), Šumperk