Ta hospůdka bývala po dlouhá léta vyhlášená svou báječnou kuchyní a milou obsluhou. Noví majitelé byli však lumpové, kteří si zasloužili trest…
Nejsem žádná mladice, přesto mi v mém věku nedělá problém řídit auto. Moje dcera i zeť mi věří natolik, že mi klidně i na několik dnů svěří svoje děti, abych se o ně postarala, brala je na výlety a tak podobně.
Stejně tomu bylo i tehdy, když došlo k té zvláštní příhodě, nad kterou zůstává lidský rozum stát…
Oblíbený hostinec
Stalo se to loni v létě, když jsem s vnoučaty vyrazila na prohlídku několik hradů a zámků v jižních Čechách. Zrovna jsme projížděli pozoruhodnou krajinou. Bylo krásně, sluníčko svítilo.
Do další vesnice to bylo asi dva kilometry. Kdysi jsme tam jezdili s mým manželem do jedné hospůdky, protože tam skvěle vařily, a tak mě napadlo, že tam vezmu vnuky na oběd. Už jsem se nemohla dočkat skvělé svíčkové, kterou tam zdejší kuchař Váňa dělal. Takovou jsem vnukům nikdy uvařit nedokázala.
Ohořelé trámy
Jenže když jsme dojeli na místo, čekalo mě velké zklamání. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Místo starého útulného hostince jsem viděla jen několik ohořelých trámů.
Hleděla jsem na tu spoušť a rozhlížela se po někom, kdo by mi tu strašlivou tragédii objasnil, až jsem si všimla jednoho vesničana, který na dvorku opravoval sekačku.
Pozdravila jsem ho a zeptala se, zda neví, co se stalo. „Moje stará vám to poví,“ řekl a zavolal na svou ženu.
Arogantní majitelé
Z domku vyšla starší žena a začala mi vyprávět příběh, který se k tragédii, jež se stala před třemi lety, vázal. Vyhlášenou hospodu museli majitelé prodat kvůli dluhům, které nadělal jejich syn.
Jenže noví majitelé byli pěkní lumpové, kteří ničili všechno, na co jen sáhli. Z příjemné útulné hospůdky začali vytvářet rádoby nóbl podnik. Kuchyně se zhoršila, obsluha byla nepříjemná, ceny dvojnásobné.
Noví majitelé s místními obyvateli nevycházeli v dobrém. Celé okolí se na to dívalo s lítostí, ale nikdo s tím nic nesvedl. Právo a pořádek sjednali až vyšší síly…
Udeřil blesk
Došlo k tomu jedné noci, z pátku na sobotu, když se v podniku konala jakási oslava. Žena mi pověděla, že nemohla spát a tak si šla do kuchyně ohřát mléko a tehdy to na vlastní oči viděla.
Na parkovišti stálo několik luxusních aut, některá měla německou poznávací značku.
Se smutkem se prý dívala na zařízení, které kdysi bylo tak oblíbené, když vtom zničehonic uviděla klikatý blesk, který sjel z nebe rovnou do střechy hospody.
Utekli pryč
Země se otřásla. Blesk zapálil stavení a rychle se rozšiřoval. Ti, kteří byli uvnitř, začali prchat ven, aby si zachránili holý život. Než přijeli hasiči, bylo na místě spáleniště. Později se ukázalo, že stavení nebylo pojištěné.
Noví majitelé byli tak lakomí, že pojistku stále odkládali, až se jim to nakonec vymstilo. Po požáru z vesnice odešli a nikdo o nich už neslyšel. Všichni místní jsou přesvědčeni o tom, že to byl boží trest.
Tereza H. (63), Vysočina