Měl už dvě děti s jinou ženou, a tak další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje.

Nebyla jsem už nevinná, když jsem svého Josefa potkala. První lásky jsem měla už za sebou, přesto mě tento muž učaroval. Fascinoval mě svou ošklivostí. Nemohla jsem z něho oči spustit, cítila jsem se uhranutá. Říkala jsem si, že to musí být čaroděj.

Čím déle jsem se na něho dívala, tím více se mi líbil. Naprosto jsem propadla jeho neodolatelnému kouzlu osobnosti, ze kterého jsem se už do smrti nevymanila. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Po letech přiznal, že se mě bál.

Myslel si, že si z něho dělám legraci nebo že jsem se vsadila s kamarádkami. Čím déle jsem ho ale viděla a slyšela, tím více jsem ho milovala.

Nechtěla jsem jiného

Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta neodolatelná touha přišla až s ním. Zkrátka, najednou jsem to nebyla já. A nepoznávalo mě ani mé okolí, Nikdo nemohl uvěřit, že bych tak ošklivého člověka mohla milovat.

Moje kamarádky si myslely, že to je žert, a rodina měla podezření, že jsem propadla drogám. Když jsem otěhotněla, cítila jsem se nejšťastnější ženou na světě. Reakce Josefa na dítě byla ale zdrcující. Nechtěl o něm ani slyšet.

Měl už děti dvě, dvojčátka, a těžce zvládal platit alimenty. Když jsem ani po této zprávě ze svého stanoviska neustoupila, řekl, že dítě nechce a mě si nikdy nevezme. S tímto rozhodnutím mě opustil.

Byla to studená sprcha, pro mě ale v tu chvíli nebylo nic dost velkou překážkou. Cítila jsem se silná, šťastná a mocná, že jsem se rozhodla prosadit si dítě proti všem.

Zůstala jsem sama

Svého rozhodnutí jsem nelitovala. Dceruška byla moje štěstí. Byla úžasná. Pohlednost získala po mně a neuvěřitelné charisma po tatínkovi. Mí rodiče byli naštěstí rozumní, a třebaže nebyli z mého rozhodnutí nadšení, nedokázali mě vyhnat z domu. Podporovali mě.

Odměnou jim byla úžasná vnučka. Karolínka si dokázala podmaňovat okolí už od svého narození, a tato schopnost v ní s každým dnem rostla. S tímto darem si získávala učitelky ve školce i ostatní děti. Byla velkým oblíbencem všech.

Tatínka jsme nepotřebovali, přesto mi ale ze srdce nemizel. Nedokázala jsem na něj nemyslet, a třebaže se okolí snažilo mi najít nového partnera, byla jsem vůči nápadníkům imunní. Něco v mé duši říkalo, abych čekala. Že se vrátí. A to se také stalo…

Porazila ho láska

Blahořečím té chvíli, kdy se to stalo. Cestu domů jsem si zkrátila ulicí, kterou jsem běžně nechodila. Ve světle pouliční lampy stál muž a upřeně zíral do mých oken. Naštvala mě ta drzost šmírovat, a tak jsem se k postavě rozběhla, abych chlípníkovi vypadala.

Jaké ale bylo moje překvapení, když se otočil. Byl to Josef. Bylo pro něho pozdě na to utéct, a tak se nechal pozvat.

Až doma z něho vypadlo, že mě nikdy nespustil z očí, ale nechtěl mi vstupovat dále do života. Myslel si, že si najdu věkem i vzhledem vhodnějšího partnera. Ale já čekala, jako bych ho cítila v blízkosti. Konečně jsem ho o své lásce přesvědčila.

Vzali jsme se a on se nastěhoval do našeho domu. Rodiče si ho oblíbili. Měl zkrátka dar získávat si lidi. Začal pracovat v otcově stavební firmě a vydělávat slušné peníze.

Začala nás vydírat

Jeho štěstí a hlavně peníze přilákaly jeho předešlou partnerku. Začala mít přemrštěné požadavky na děti, které manžel nemohl splnit. A tak začala vyhrožovat soudem. Bylo to nepříjemné a cítila jsem, že to našemu vztahu neprospívá.

Vznikalo mezi námi nepříjemné napětí. Také rodiče byli nervózní. Jestli se nestane zázrak, říkala jsem si, tak se naše do té doby skvělé manželství rozpadne. Tehdy se ale stala věc, která nám nečekaně pomohla. Dodnes tomu nemohu uvěřit, jaká náhoda to byla!

Za rodiči přijeli přátelé, se kterými dlouhá léta jezdívali na dovolené, znali se ze studií a čas od času se navštěvovali. A jak si tak povídali a ukazovali si fotky, vytáhli obrázek svých vnoučat – kouzelných dvojčátek. Fascinovaně jsem na obrázek zírala.

A ještě víc můj manžel. Ten snímek jsme znali. Byl totožný s tím, co měl manžel.

Byla to podvodnice

Věci nabraly rychlý spád. Bývalá přítelkyně manžela pod tlakem důkazů přiznala, že skutečným otcem dětí je jiný muž. Věrnost nebyla její silná stránka, a morální vlastnosti také ne.

Když otěhotněla, napadlo jí zkusit to nejen na skutečného otce dítěte, ale také na druhého muže, se kterým se zapletla. A to ji vyšlo. A tak to koulela na obě strany. Pravda však nakonec vyšla najevo. Naštěstí pro nás.

Tato velká náhoda zachránila naše manželství, a také finance, které by z manžela tahala tato povedená podvodnice ještě léta. Tak manžel ztratil děti, které nebyly jeho, a o to více byl šťastný, že jsem si to naše ponechala – i přes jeho nesouhlas.

Dnes na své Karolínce lpí. Je to zkrátka jeho jediné dítě, které svého tatínka rozhodně nezapře.

Lenka (41), České Budějovice .