Dlouho jsem si nebyla jistá, jestli na všem nemám svůj podíl viny.
Stalo se to už kdysi v mém mládí. Dita byla mojí kamarádkou asi tři roky. Seznámily jsme se na jednom pracovišti, odkud později Dita odešla. Měly jsme si toho ale hodně co říct a tak jsme udržovaly kontakt dál. Chodila jsem k ní na návštěvu.
Nečekané setkání
Na rozdíl ode mě byla Dita už vdaná a měla děti. S jejím manželem jsem si také docela dobře rozuměla. Michal byl sympatický, vyrovnaně působící muž a já jsem v něm a v Ditě viděla ideální pár.
Vždycky jsem si pomyslela, že bych chtěla, aby takhle vypadalo jednou i moje manželství. Jenže není všechno zlato, co tak na povrchu vypadá.
K našim společným známým patřila i Andrea, což byla rovněž moje současná a Ditina bývalá kolegyně. Pracovala jako sekretářka a byla velmi atraktivní.
Snažilo se jí sbalit hodně mužů, ale většinou pohořeli. Jednoho dne jsem se dozvěděla proč. Život je často o náhodách a mně se taková přihodila v onen páteční podvečer, kdy jsem musela pro něco jet na druhý konec Prahy.
Když jsem vystupovala na konečné stanici metra, všimla jsem si Andrey a hned jsem se k ní chtěla hlásit. V tom jsem spatřila, jak k ní přistoupil Michal.
Zarazila jsem se a nevěřícně hleděla na to, jak ji políbil a vzal za ruku. Společně se pak vydali k východu z metra jako maximálně zamilovaný páreček.
Nevěděla jsem, co mám udělat
Zůstala jsem natolik v šoku, že jsem málem zapomněla na původní účel své cesty. Musela jsem na ty dva podvodníky myslet ještě dlouho do noci a pak i celý víkend. Takže Michal a Andrea… A táhnou to spolu nejspíš už delší dobu. Chudák Dita.
Věděla jsem, že má Michala ráda a že všechno, co může, obětuje jemu a dětem. A tohle je vděk! A Andrea by se měla také stydět, však se občas scházíme všechny tři u kávy a probíráme, co je nového. Jak se může Ditě podívat do očí?
Má vůbec ta holka svědomí? Postupně jsem si uvědomila, do jaké pasti jsem se dostala. Mě osobně se ta záležitost netýkala a ani mě nepoškozovala, ale už jsem se nemohla ani na Ditu s Michalem ani na Andreu dívat jako předtím.
Nevěděla jsem, jak se zachovat: jestli mám Andree prozradit to, co vím nebo takticky mlčet. O tom, že bych všechno vyzvonila Ditě, své nejlepší kamarádce, jsem neuvažovala.
Namlouvala jsem si, že co oko nevidí, to srdce nebolí a že Michal třeba dostane rozum. A když tomu já přes Andreu nějak napomůžu, možná to nebude trvat ani tak dlouho. Nebo snad Andrea chce, aby se Michal rozvedl a přivedl na radnici pro změnu ji?
Dopadlo to, jak jsem očekávala
Nakonec jsem to ale nedokázala. Nenašla jsem v sobě sílu, abych Andree „domluvila“. Místo toho jsem se jen párkrát vymluvila, když jsme se měly společně setkat s Ditou a jinak jsem se své kolegyni na pracovišti vyhýbala.
Ani za Ditou už jsem nyní nechodila tak často. Až asi čtvrt roku poté, co jsem viděla Michala s Andreou, za mnou moje nejlepší kamarádka přišla s pláčem. Hned jak jsem ji spatřila, věděla jsem, co mi bude říkat. Nemýlila jsem se.
Měla jsem na jazyku, že to dávno vím, místo toho jsem se pokrytecky tvářila účastně a snažila jsem se Ditu utěšovat. Vypadalo to, že ten tajný poměr mezitím nabral na obrátkách, protože Michal se ke všemu přiznal a přišel s žádostí o rozvod.
Pro kamarádku jsem měla soucitná slova, pro sebe – poté, co Dita odešla – hlavně nadávky a výčitky. Kdybych bývala včas řekla, co se děje, nemuselo to přece dospět takhle daleko.
Dita se s Michalem skutečně rozvedla a já jsem se jí pak vyhýbala, abych se jí nemusela dívat do očí. S odstupem téměř třiceti let si dnes ale říkám, že bych asi stejně ničemu nezabránila.
Radka Z. (50), Brno
To je teda pech! Občas nevíš, co tím lidí procházejí a jakási představa o perfektním páru může být jen iluze. Moc mě mrzí, že to takhle skončilo.
Uf, tohle je fakt něco! To musí být nepříjemný, když potkáš kamaráda s jinou. Je mi líto, jak to dopadlo, snad bude Dita brzo šťastná.
Tohle je vážně složitá situace. Moc by mě zajímalo, jak bych se zachovala na tvém místě. Držím palce, aby se to nějak vyřešilo.