nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Životní láska zaťukala na dveře zjara
Životní láska zaťukala na dveře zjara

Bydleli jsme ve stejné vesnici, malé jako dlaň. Mirek se mi líbil, jenomže si mě vůbec nevšímal. Myslela jsem, že jsem mu lhostejná. Vždycky jsem měla ráda jaro, ale bylo tu cosi, co mi radost z probouzející se přírody kalilo. Kupodivu to byly Velikonoce, nádherné a dojemné svátky jara.

Dny se prodlužují, slunce zvědavě vykukuje z mraků a pěkně při tom pozlatí krajinu, holé větve stromů se pomalu začínají zelenat, ze zahrádek září petrklíče, tulipány, krokusy. V naší vesnici se Velikonoce slavily se vší parádou, což nebylo nic pro mě.

Některým kamarádkám nevadilo, že je honí řvoucí houf kluků s vrbovými pruty. Že je švihají a že to bolí a pálí jako čert. Prostě byly rády, že jsou středem pozornosti a že se o ně kluci zajímají. Mně to vadilo.

Nevím, proč by se mi mělo líbit, když mě někdo honí a chce mě zmlátit. Babička s mámou namítaly, že je to přece lidová tradice a že je ji třeba dodržovat.

Myslím, že by se ženy měly proti takové tradici vzbouřit, ale kupodivu to neudělaly ani dnes, kdy se tolik dbá na lidská práva.

Zatímco kamarádky si divoké útoky mladíků ozbrojených vrbovými pruty s mašličkami vychutnávaly, mně se z toho dělalo zle. Postupem času se pro mne svátky jara staly obávaným strašákem.

Už když mi byly tři nebo čtyři roky, zkrátka co mně paměť sahá, chodil naší malou vískou hrozivý průvod kluků, který se valil do každých dveří, protože všude nebo téměř všude bydlila nějaká žena.

Věk je nezajímal, „zmydlili“ každého, stařenku nebo předškolní děcko, bylo jim to jedno.

Nejvíce záležet si pochopitelně dávali na mladých dívkách, ty pak ukazovaly modřiny, boule, odřeniny, škrábance, a k mému úžasu je předváděly širokému okolí s jakousi pro mne nepochopitelnou hrdostí.

Připadalo mi, že by měly spíše zavolat policii, a ony byly na tu újmu na zdraví ještě pyšné! Naše obec byla tak malá, že každý každého znal.

Měli jsme rybník, kapličku a hasičskou zbrojnici, zatímco obchod, hospoda i škola byly přes kopec, v sousední střediskové obci.

Ráno jezdil do školy autobus, komu ujel, musel pěšky. Mezi opozdilci býval pravidelně i Mirek, který se mi líbil. Byl o rok starší než já. Nikdy si mě nevšímal, a tak jsem si dávala velký pozor, abych si ho také nevšímala.

Měla jsem pocit, že ho zajímám asi tak jako včerejší noviny. Přehlížel mě jak lány. Mirek býval mezi velikonočními „útočníky“ pravidelně, ale zdálo se mi, že se drží zpátky. Zpravidla stál v pozadí a mával řehtačkou, která vydávala nepopsatelně příšerný zvuk.

A mým směrem se nikdy ani nepodíval. Nejhorší bylo, že jsme se ani nezdravili. Přitom bydlel v naší ulici, jen asi o tři domy dál, a moji rodiče a jeho rodiče se kamarádili. I prarodiče byli dobrými přáteli.

Jen my dva, Mirek a já, jsme se chovali jako absolutní zoufalci. Dokonce s tím přišel i můj děda, ptal se mě, proč se s Mirkem přehlížíme. Prý mu to říkala prodavačka z koloniálu. Prý nás pozorovala v obchodě a bylo jí divné, proč si neřekneme ani: ahoj.

„Vy jste si něco udělali?“ vyzvídal děda. „On tě něčím urazil?“ To už jsem byla v pubertě a zaječela jsem: „Vůbec nic jsme si neudělali! To nemají vesničani nic jiného na práci, než šmírovat lidi?“ Ve skutečnosti mi to bylo moc líto.

Myslím to, že si mě vůbec nevšímal. Živá duše netušila, že jsem do Mirka zamilovaná. Neřekla jsem to nikomu, ani mámě, ani nejlepší kamarádce. To už mi táhlo na sedmnáctý rok. Chodila jsem na gymnázium, Mirek na průmyslovku.

Jezdili jsme vlakem, při čekání jsme na nádraží každý postávali ve své skupince a jeden druhého ignorovali. Dbala jsem na to, abych byla oblečená co nejlépe, pravda, s oděvy byl v té době trochu problém.

Naštěstí máma uměla docela dobře šít a ve volných chvílích mě to učila. Sukni jsem zvládla s přehledem, nejsnazší byla co nejkratší. A minisukně byly naštěstí v módě.

To jaro, o kterém chci vyprávět, jsem si „spíchla“ bílou sukýnku s drobnými červenými kvítky, k ní jsem nosila mámin rolák a boty na podpatku téže majitelky.

Neříkám, že to bylo vysloveně s jejím svolením. Neviděla to ráda, ale tolerovala to, občas. Nechci vypadat neskromně, ale myslím, že jsem vypadala velmi dobře. Slýchala jsem uznalá hvízdnutí ze skupinky hochů čekajících na vlak.

Mirek nic. Bylo to ztracené. Byla jsem zoufalá! Přiblížily se moje sedmnácté narozeniny a s nimi i svátky jara.

Počasí jako vymalované, z trávníku zvědavě vykukovaly tulipány, slunce se koupalo v obecním rybníku, ptáci jásali tak hlasitě, že mě to budilo ve čtyři hodiny ráno.

Ráno na Velikonoční pondělí mě rodiče i s babičkou a dědou, bydleli jsme totiž ve velkém domě mých prarodičů, pozorovali s jiskřičkami v očích.

„Zase to tvé oblíbené Pondělí velikonoční, viď?“ dělala si ze mě legraci máma, když mi nesla ke stolu čaj a míchaná vajíčka.

V proutěných mísách trůnila vejce barevná, na vrbových proutcích ve veliké váze visely na dlouhých stužkách nádherné kraslice. „A tobě nevadí, že tě taky zmlátí?“ divila jsem se. „Vždyť to nevadí ani mně,“ ozvala se vesele babička.

„Aspoň se trochu proběhnu. Je to legrace, cožpak nemáš smysl pro legraci?“ Ještě jsem ani nedojedla, a už se ozval podezřelý šramot. Zamrazilo mě. Oni se totiž nenamáhali ani zvonit, vždycky se přehoupli přes plot a plížili se k domu.

Nám ženám nezbývalo než otevřít, byli schopni rozmlátit dveře, a rozběhnout se po zahradě. Schovat se v domě nám děda zakázal, tvrdil, že by následně vznikla hmotná škoda. Majerovům ze sousední ulice takhle jednou vnikli do vilky.

Výsledkem bylo rozbité okno, dvě zrcadla napadrť, rozlomené dveře pokoje, stržený závěs a pak ještě nějaké drobnosti jako rozbité nádobí či odloupnutá omítka. A dvě lehká zranění, kdy dva mladíky pokousal rozčilený dobrman pána domu.

My ženy jsme se rozběhly po zahradě, jako když střelí do vrabců. Mám pocit, že babička uháněla dozadu k veliké borovici, ale ji bili jen symbolicky. Máma dostala solidní nářez, ale co to bylo proti mně! Všichni mě švihali, ale jeden mě řezal hlava nehlava.

K mému nebetyčnému úžasu to byl ten, který vždycky jen stával v pozadí. Mirek! I teď, s odstupem mnoha let, si říkám, že to tehdy opravdu přehnal.

I když jsem si oblékla kalhoty a mikinu s dlouhým rukávem, byla jsem sešvihaná bez přehánění do krve, dokonce se mi jednou trefil i do obličeje.

Bolestí jsem se rozbrečela. Mirek couvl, vypadal provinile. I zbylí si všimli, že něco není v pořádku. Zmizeli. Rozběhla jsem se do pokojíčku a práskla za sebou dveřmi. Do večera jsem nevyšla, oběd odmítla.

Brečela jsem nejméně hodinu. Že se nestydí, surovec! Pronikavější než bolest byl údiv. Jak to?! Vždyť si mě nikdy nevšímal! Když jsem se vrátila druhý den ze školy a otevřela učebnici, že napíšu úkol, zacinkal zvonek.

U zahradní branky stál Mirek. Vypadal tak zoufale, až mi ho bylo líto. Ten obrázek mám dodnes před očima. Teplý jarní podvečer, liduprázdná ulice. Nikde nikdo, jen provinilý kluk v džínách a teplákové bundě, s kyticí jasně žlutých narcisek.

Jako by mu slunce spadlo do náruče, tak zářily. Působil dojmem, že na mě hodí květiny a uteče. Ale přešlápl z nohy na nohu a nedbale pravil: „Promiň.“ Vzala jsem si kytici a sykla jsem:

„Dobrý.“ Těmito dvěma slovy jsme zahájili naši známost, postupem času vážnou, nyní trvající desítky let a posvěcenou sňatkem, dětmi a vnoučkem..

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Předchozí článek
Další článek
Související články
Měla jsem nepříjemnou povahu a kvůli ní jsem ztratila ideálního partnera. Až v době, kdy jsem se cítila stárnoucí a sama, jsem si uvědomila, jak málo jsem byla schopná dělat v životě kompromisy. Kdybych jich bývala byla schopná, mohla jsem prožít partnerské štěstí. Jeho odchod mě šokoval Nejspíš se na mě podepsala rodinná výchova, byla […]
Někdy je náš pocit zodpovědnosti silnější než všechno ostatní, k naší smůle. Procházela jsem se jednoho dne mezi stánky na farmářských trzích, když mě najednou mě upoutala žena, která do euforické předvánoční scenérie vůbec nezapadala. Stála sama a smutně někoho hledala v davu. Když jsem přišla blíž, zjistila jsem, že ji znám. Lépe řečeno, tu […]
Hrozně mi ublížil a já byla tak mladá! Byla jsem přesvědčená, že mu tu zradu nikdy neodpustím. Když se ale vrátil s kytkou a na Valentýna k tomu, nedokázala jsem ho odmítnout. Potkali jsme se už na střední škole a začali spolu randit. Společně jsme pak odešli do Prahy studovat vysokou školu, naše láska byla veliká a já byla přesvědčená, že […]
Když si dcera přinesla králíčka, měli jsme doma už několik let kocoura. Báli jsme se, jak toho chlupáčka s dlouhýma ušima přijme. Byla jsem tehdy těhotná, čekali jsme druhé dítě. Aby mi manžel ulevil, vzal na víkend ke svým rodičům naši čtyřletou dcerku Milušku. Byla jsme mu za to vděčná, s malým dítětem nelze příliš odpočívat. Proležela […]
reklama
Partnerské vztahy
Manipulátor se obvykle prozradí sám
Jestli vás vedle vašeho partnera stále pronásleduje pocit selhání, neschopnosti a viny, pak máte tu čest s manipulátorem! Znáte jeho typické znaky? Ať uděláte cokoli, vždycky na všem najde nějakou chybu. Výška jeho sebevědomí roste s tím, jak vám ho dokáže snižovat. Šikovně vás dostrká do pozice, že jednáte ne tak, jak chcete vy sama, ale přesně podle toho, co […]
V čem často „mlžíme“?
Je jasné, že lhát se nemá. Jenže existují malé, milosrdné lži, které nám někdy usnadňují život, a někdy nám mohou dokonce i zachránit bortící se manželství. Pokud stále hledáte odpověď na otázku, zda nám takřečené mlžení nebo prostě evidentní lhaní pomáhá, nebo škodí, pak vězte, že tzv. milosrdné lži šetří čas a energii. Někdy nechceme říct pravdu naplno. Třeba […]
Stála jsem před osudovou volbou
Kvůli synovi, který propadl drogám, jsem si prošla peklem. Nakonec se ale přece jen vše v dobré obrátilo, a dnes je z něj slušný muž, který mi děkuje za to, jak jsem se kdysi zachovala. Opravdu žádná maminka si nepřeje vidět, jak se její dítě mění k nepoznání a stává se z něj kriminálník. Ať jsem se snažila, jak […]
Je slůvko ALE zabiják vztahu?
Odporovací spojka ALE hraje v partnerství velkou roli. Může být důvodem hádek, které nakonec vedou k rozchodu. Proč tak moc škodí? A jak mluvit jinak? Většinu z nás dohání k šílenství, když chlap, ležící na gauči, říká: „Uklidil bych, ale ty to umíš mnohem líp.“ Nebo: „Mohl bych, ale teď se mi nechce.“ Co s tím? Taková odmítání postupně zabijí lásku, a tak […]
Cestování
Valentýn plný slasti
Kam se vydáte letos na svátek zamilovaných? Chtělo by to nové zážitky! Večeře ve dvou, vířivka, sauna, masáž… Kvasnicová lázeň Už jste vyzkoušeli pivní lázně? Moc příjemné mají v Kyjově přímo v pivovaru. V kaž­dé vaně i kádi je skryto kouzlo voňavého dřeva z Bílých Karpat. Dubové a modřínové vany vám poskytnou úžasný odpočinek a nevšední zážitek. Můžete si dát koupel chmelovou […]
Kam po Česku na běžky?
Když napadne sníh, dá se s běžkami vyrazit kamkoli, ale bílé pláně a pěkné výhledy vám zaručí jenom hory či podhůří. Přinášíme vám několik tipů na destinace, kde vám to ve stopě nebo bruslařské dráze nejlépe pofrčí a vy si užijete pohyb na čerstvém vzduchu. Jizerské hory: Bedřichov – Spletité klubko běžeckých tras  Jizerské hory nabízejí v okolí Bedřichova […]
Vodní radovánky v Česku
Pokud už se těšíte na léto a koupání, můžete si zatím užít teplé a vyhřáté vody v některém z českých aquaparků. Které jsou u nás ty nejlepší? Centrum Babylon – Liberec Unikátní Aquapark Babylon najdete v podhůří Jizerských hor. Svět vodních radovánek je zde vyzdoben ve stylu příběhů Julese Verna. Ocitnete se tu v malebném […]
Karibik, to je ráj!
Tady najdete ty nejkrásnější pláže na světě, tyrkysové moře, stín vzrostlých palem, korálové útesy plné života a taky trochu té příjemné neřesti z dob, kdy toto moře brázdily lodě pirátů. Jezero a doutníky Opalování na jemném, bílém písku, vodní radovánky v tyrkysovém moři, anebo jen odpočinek ve stínu kokosových palem, to vše si užijete v Dominikánské republice. Oblíbená jsou letoviska […]
Krása a zdraví
Skoncujte s únavou pomocí správné výživy
Existuje mnoho faktorů, které mohou únavu způsobit, ale problém může vězet i ve vaší stravě. Jak se zbavit vyčerpání a zvýšit úroveň své životní energie? Teploty pod bodem mrazu z vás vysávají poslední kapky energie? Nebojte se. Máme pro vás tipy na potraviny, které vám vrátí sílu a dobrou náladu. Jaká jídla zařadit do jídelníčku? Ovesné vločky S ovesnými vločkami […]
Jak zkrotit splašené hormony? Pomůže vám jóga!
Jóga je skvělé cvičení pro všechny. Má spoustu různých variant a jedna z nich dokáže srovnat i hladiny hormonů. To nám napovídá už samotný její název: hormonální jóga. Hormonální jóga vám může pomoci lépe než kdejaký lék. Uvede hormony do přirozené rovnováhy a jako bonus získáte i pružnější a pevnější tělo. Jak to funguje? U hormonální jógy jde o sestavu cviků zahrnujících dynamické […]
Jednoduché líčení v pěti krocích
Nechcete ztrácet čas dlouhým líčením, ale přitom chcete vypadat upraveně? Je to možné! Postačí vám k tomu pouhých pět kosmetických produktů a během pár minut je hotovo. Minimální výbava Nejsnazší cestou, jak ušetřit čas i peníze, je používání multifunkčních produktů. To oceníte doma, ale i na cestách, kam si nemusíte vozit plnou kosmetickou taštičku s make-upem. Vystačíte si s pěti produkty, které […]
Zoubky bělounké jako čistý sníh
Základem je čištění zubů. To ví každý. Je však ještě řada vychytávek, jak docílit zářivého úsměvu. Pomocníci na jistotu Pokud jste ještě na mezizubní prostory nevzala mezizubní kartáčky, tak to co nejdřív udělejte. Základem je ale jejich správná velikost – v opačném případě si spíš uškodíte. Zkusit můžete i škrabku na jazyk, kterou odstraníte bakterie z jeho povrchu. Méně sladkého […]
Magický svět
Šumění moře nám dalo naději, že bude zase líp
Největším přáním naší nemocné dcerky bylo jet k moři. Lékaři jí tu cestu ale zakázali. Tak jsme jí pořídili alespoň velkou lasturu. A stal se zázrak! Alenka na mě upřela své krásné oči a šeptla: „Mami, já už asi nikdy neuvidím moře!“ Posadila se na nemocničním lůžku a několikrát zakomíhala hubenými nožkami. „Já si myslím, že člověk může žít […]
Rodiče nás přišli varovat v poslední chvíli
Toužila jsem pomáhat a dělat dobré skutky. Moje dávná kamarádka se ale pokusila zneužít mé dobroty. Duchové se na to už nejspíš nemohli dívat. Jednou pomohu někomu já, podruhé pomůže druhý mně. K tomu jsem byla vedena svými rodiči. Neměla jsem se špatně, našla jsem si hodného manžela a s ním měla tři děti. Neměla jsem si na co […]
Využijte tajemné schopnosti stromů
Posvátné háje bývaly odjakživa sídlem mocných božstev, tajemných duchů i skřítků. Listům, větvím a plodům stromů se odpradávna připisovaly nadpřirozené síly. Znáte schopnosti jednotlivých stromů? Dub je symbolem síly Dub spojuje tři světy: kořeny představují podsvětí, kmen je svět živých a koruna svět bohů. Podle germánské mytologie sídlil v dubu Thor, bůh války. Při bouři udeřil svým mocným kladivem […]
Jak si správně přát?
Zákon přitažlivosti je úžasný magický čas, během nějž se můžete naučit přitáhnout do života to, o čem sníte. Důležité je dodržet pravidla, jak správně vyslat do vesmíru své přání, a sledovat, jak se mění ve skutečnost. Základem úspěšných přání je vědět, po čem přesně toužíte. A pak dodržet určitá pravidla pro to, jak si správně přát. Soustřeďte se na úspěchy a na štěstí. Zapomeňte na strach. Neznámo […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rodiče nás přišli varovat v poslední chvíli
skutecnepribehy.cz
Rodiče nás přišli varovat v poslední chvíli
Toužila jsem pomáhat a dělat dobré skutky. Moje dávná kamarádka se ale pokusila zneužít mé dobroty. Duchové se na to už nejspíš nemohli dívat. Jednou pomohu někomu já, podruhé pomůže druhý mně. K tomu jsem byla vedena svými rodiči. Neměla jsem se špatně, našla jsem si hodného manžela a s ním měla tři děti. Neměla jsem si na co
Na návštěvě nového butiku IWC v americkém Bostonu
iluxus.cz
Na návštěvě nového butiku IWC v americkém Bostonu
Švýcarská hodinářská značka IWC Schaffhausen expanduje na klíčový americký trh otevřením svého prvního butiku v Bostonu, jednom z nejrychleji rostoucích ekonomických center Spojených států. Nový butik
Zabila Kleopatru kobra? Tak na to zapomeňte…
epochaplus.cz
Zabila Kleopatru kobra? Tak na to zapomeňte…
Charismatická a inteligentní. S jedním z nejmocnějších mužů antiky, Gaiem Juliem Caesarem (100–44 př. n. l.) kuje plány na vybudování mocného impéria. Doufá, že mu porodila budoucího vládce, Caesariona (47–30 př. n. l.). Jenže Kleopatra VII. Filopatór (69–30 př. n. l.), kterou dnes známe zkrátka coby „tu“ Kleopatru, se přepočítá. Caesar nechá vztyčit sochu své
Mohou za nachlazení jen teploty pod nulou?
21stoleti.cz
Mohou za nachlazení jen teploty pod nulou?
Kolikrát jste slyšeli od starostlivé maminky či babičky: "Nechoď ven s mokrými vlasy, jinak nastydneš!" nebo "Bez kabátu se venku nachladíš!" Jenže za rýmou nestojí jen a pouze to, že člověk zmrzne
Kradl Karel May z pomsty?
epochalnisvet.cz
Kradl Karel May z pomsty?
Páté dítě v chudé rodině obvykle není předurčeno k velkým cílům, ale zatímco rodiče Karla Maye mají plné ruce práce s obživou, je tu naštěstí babička, která mu čte a vypráví.   Ve škole chlapec patří k nejnadanějším a učitelský seminář dokončí, i když nad ním visí hrozba vyloučení pro krádež šesti svíček. Na učitelských místech pak Karel May
Tak trochu jiná nástěnka
panidomu.cz
Tak trochu jiná nástěnka
Máte doma nebo na půdě nějaký starší rámeček, kterému chybí obraz, a k ničemu už se nehodí? Zkuste mu vdechnout nový život. Budete potřebovat: rámeček, nůžky, barevnou látku, různé druhy stužek a krajek, malé dřevěné kolíčky, tavicí pistoli 1) Vybranou látku nastříhejte na pruhy široké asi 10 centimetrů. Nejlépe se stříhají látky s kostičkovým vzorem
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
rezidenceonline.cz
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
Krajina Švýcarských Alp s bujnými štíty a křišťálově čistými jezery byla vybrána pro další dechberoucí projekt LUXXU, jenž krásu zdejšího prostředí plynule integruje do špičkově vybavených interiérů. Exkluzivní chata se tak stává utopickým rájem se směsí tradičních a moderních designových prvků. Wow efekt zaútočí na příchozího hned v exteriéru – moderní architektura s kamennými a dřevěnými
Pečené lišky
tisicereceptu.cz
Pečené lišky
Ve specializovaných obchodech koupíte lišky po celý rok. A tak si i kdykoliv můžete dopřát tuto dobrotu. Suroviny na 4 porce 500 g čerstvých lišek 100 g másla 2 cibule 100 g anglické slaniny
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
epochanacestach.cz
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
Pohodová, plná zážitků, relaxující a zkrátka skvělá. Taková je dovolená v údolí naší největší vodní nádrže. Lipenský areál nabízí rok od roku čím dál širší paletu možností, jak trávit vaše volné dny. A abyste si onu paletu vychutnali vrchovatými doušky, nemusíte čekat do léta. Naopak! Přiznejme si, že zima je už za dveřmi… Nechte se
Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros v Radiocafé
nasehvezdy.cz
Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros v Radiocafé
Projekt „Podzim s láskou a humorem“ pokračuje i v letošním roce a už teď se mohou diváci těšit na první letošní představení Hovorů W v Radiocafé. Prvního letošního hosta zatím oba jeho protagonis
Záhada pozorování mořské panny v Izraeli: Komu bude vyplacena milionová odměna?
enigmaplus.cz
Záhada pozorování mořské panny v Izraeli: Komu bude vyplacena milionová odměna?
Od starověku po novověk vzbuzuje pozornost mytická bytost – mořská panna, napůl žena, napůl ryba. Proč? Občas se totiž tato bájná postava prořízne slupkou fantazie a zjeví se v realitě oblíbené mořské
4 zchudlé šlechtičny: Pracovat nemohly a ženiši se nehrnuli
historyplus.cz
4 zchudlé šlechtičny: Pracovat nemohly a ženiši se nehrnuli
Měly modrou krev a, jak se říká, na svět přišly se stříbrnou lžičkou v puse. Dalo by se proto předpokládat, že svůj život prožijí v luxusu. To však nebude tak docela pravda. Nad českou šlechtou se smráká a dcery ze slavných, starobylých rodů mají na přelomu 19. a 20. století často hluboko do kapsy. Na
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz