Možná už víte, že romantika nevoní jen po růžích. A proto máte vztah, který něco vydržel. A také přetrpěl. A který možná potřebuje zase trochu oprášit.

V mládí je vztah jako rozjíždějící se vlak – všechno je nové, rychlé, vzrušující. A po letech? Váš vztah je jako vlak, kde dobře znáte stanice. A tak už víte, co nedělat, aby to celé nevykolejilo.

Důvěra dnes není o tom, že vás chlap nezradí, ale že od vás neodejde. Že zůstane, i když někdy nemáte náladu. A tak si on večer někdy radši čte, než abyste si povídali. A vy to chápete. Protože také radši mlčíte, než abyste poslouchala jeho názory na fotbal.

Láska, která nepíše básně

Láska ve zralém věku už nekřičí.Nehází divoce věci do kufru.Neutíká dramaticky do noci.Místo toho vám přinese v dešti deštník.Přiběhne k autu, když slyší, že vám startér zlobí.A ví, že když řeknete „Nic mi není“, tak vám rozhodně něco je, ale není potřeba to rozebírat hned.

Možná vám partner nenosí květiny, ale ví, že má být ticho, když vás bolí hlava. A vy víte, že když on mlčí, není to proto, že vás nemiluje, jen zrovna nemá co říct. A vy ho za to netrestáte.

Klidná síla a jistota

To je ve vztahu výhra. Ne spalující vášeň. Ne nekonečné hovory do noci. Ale umět spolu být – ve dnech plných klidu, ale i ve dnech, kdy jeden brblá, druhý dupe a oběma vadí, jak ten druhý žvýká.

A přesto se k sobě večer přitulíte. Nebo aspoň spolu zůstáváte spát v jedné místnosti. Protože vztah po letech je jako starý kabát. Není nejnovější, ale je váš. Teplý. Prošel s vámi dešti i sněhem. A hlavně – pořád se do něj vejdete oba.