Každý z nás měl alespoň jednou v životě živý sen, který se mu následně vryl do paměti. Někdy tyto sny vedou k myšlence, zda to třeba nebylo nějaké znamení.

Některé sny bychom rozhodně neměli brát na lehkou váhu. Přesvědčila jsem se o tom na vlastní kůži před osmi lety, když jsem se stala vdovou. Manžel měl tragickou nehodu na motorce, na místě zemřel.

Jeho odchod jsem nesla velice těžce, ani po pěti letech od té tragické události, nebylo dne, kdy bych si na svou životní lásku nevzpomněla.

Myslela jsem si, že se už nikdy nezamiluji, ale pak do mé života vstoupil Josef. Seznámili jsme se před dvěma lety. Josef byl velice okouzlující a milý muž a bylo snadné se do něj zamilovat.

Chodili jsme spolu na různé akce a já jsem se konečně po tak dlouhé době opět cítila šťastná a měla jsem radost ze života.

Říkal, že je podvodník

Chodili jsme spolu asi půl roku, když jsem opět začala mít ty živé sny o mém zesnulém manželovi. Nebyly sice už tak smutné, jak tomu bylo krátce po jeho smrti, ale nesly v sobě něco, co mě znepokojovalo.

Na jeho slova, která jsem během spánku vnímala, jsem ale nedala, což se mi posléze šeredně vymstilo. Všechno začalo v době, kdy jsme se s Josefem domluvili na tom, že začneme bydlet společně.

Po dlouhých debatách jsem dospěli k tomu, že bude nejlepší, když svůj byt prodám a peníze z něj použijeme ke koupi nového bytu.

A kdyby to nestačilo,vezmeme si hypotéku. A právě tehdy se objevil první sen. Manžel v něm ke mně promlouval, varoval mě před Josefem. Říkal, že je to lhář a podvodník a rozhodně mu prý nemám věřit. Po probuzení jsem si pamatovala jen útržky.

V paměti mi utkvěla akorát věta, kdy mě mrtvý manžel prosil, abych od Josefa odešla. Nic takového jsem samozřejmě neudělala, jelikož jsem snu nepřikládala žádný hlubší význam.

Slepě jsem mu důvěřovala

Pár dní nato mě Josef přemluvil, abychom si zřídili společný účet. Neviděla jsem na tom nic špatného, tak jsem souhlasila. Nový byt jsme totiž upravovali, kupovali jsme nový nábytek, a tak bylo logické, abychom měli oba přístup k penězům.

V tu dobu začaly sny nabývat na intenzitě. Nikdy nebyly stejné, ale jednoho společného jmenovatele měly – manželovo naléhání, abych od Josefa odešla. Sny jsem registrovala, ale neposlouchala.

S Josefem jsme totiž začali mluvit o budoucnosti a on dokonce navrhl, že bychom se mohli vzít.

Mně se jeho sladká slova tak líbila, že jsem si vůbec nepřipouštěla, že by mi snad mohl lhát a jen mě využívat.

Měla jsem dát na sny

Pár měsíců nato přišla tvrdá rána. Josef se se mnou rozešel. Vyhodil mě z bytu a nedal mi téměř nic z toho, co jsem koupila. Navíc vybílil náš společný účet. Celá situace se neobešla bez extrémně vyhrocených momentů.

Nakonec jsem se odstěhovala k sestře a její rodině, která mi poskytla střechu nad hlavou. Celou věc stále řeším i s právníkem, ale jestli se domůžu spravedlnosti to neví ani on. V bytě jsem neměla trvalé bydliště a hypotéka byla na Josefovo jméno.

Asi si pomyslíte, že jsem blbá. Ano, máte pravdu, byla jsem. Měla jsem totiž věřit snům, slovům mého mrtvého manžela.

Radka J. (46), Mariánské Lázně