Křivda, bolest, někdy i vztek a zášť. S tím, že nám ublížil někdo blízký, se mnohdy nedokážeme smířit celé roky. Jenže chronický hněv nás pozvolna ničí, aniž bychom si to vůbec uvědomovali.

Deprese i špatný spánek, které se prohlubují, jsou nejčastějšími důsledky. Jak se pocitu ublíženosti zbavit jednou provždy? Jedině tím, že dané osobě odpustíme. Jiné řešení neexistuje.

Chce to trochu času

Jsou věci, nad kterými nejde jen tak mávnout rukou: kamarádská zrada či partnerská nevěra, způsobí hluboké šrámy, které potřebují čas. Nezhojí se za den, za týden, ani za měsíc. Stejně dlouho může trvat i odpuštění. Je to důležité, protože zášť plodí nenávist.

Vaše tělo je pak stále v režimu boje. Tím si snižujete imunitu, způsobujete úzkost a zvyšujete tlak. Další onemocnění jsou jen otázkou času.

Vybijte své emoce

I když jste dobří diplomaté, potlačované emoce nakonec vyplavou na povrch. Dejte jim průchod a zpracujte je. Zanadávejte si na člověka, když jste sami doma, zakřičte si, klidně si jej představte místo boxovacího pytle.

Vybijte svůj hněv a klidně se u toho vybrečte. Někomu pomůže hodit své pocity na papír. Promluvte o svých pocitech s člověkem, kterému důvěřujete. Sdílená bolest je poloviční bolest.

Snáz odpustíte tehdy, pokud nebudete v dané situaci vnímat jenom sami sebe, ale budete se snažit pochopit, proč to dotyčný udělal, co jej k tomu vedlo.

Všichni máme své pohnutky, podleháme svodům – možná si nakonec přiznáte, že byste v podobné situaci reagovali podobně.

Odpuštění znamená svobodu

Na každého funguje jiný přístup. Někomu pomůže, když mu osoba, která mu ublížila, na čas zmizí ze světa. Jiný dá přednost tomu, vyříkat si všechno z očí do očí. Ať už rozhodnete pro jakýkoliv přístup, dopřejte sami sobě svobodu a odpusťte.

Není to slabost, ani prohra. Je to jen lepší přijetí sebe sama. Odpustit totiž neznamená zapomenout, naopak. Je to zkušenost, která se vám bude ještě v životě mnohokrát hodit.