Když jsem si procházela složitým obdobím, musela jsem si najít lépe placenou práci, která mě ale vyčerpávala. I proto jsem v ní udělala chybu, která mě málem stála místo.
Celý život jsem pracovala jako cukrářka a práce mě neuvěřitelně naplňovala a milovala jsem ji. Asi i proto, že jsem kreativní duše a při výrobě zákusků a dortů jsem se mnohdy pořádně vyřádila.
Pak jsem se ale dostala do svízelné situace, a tak jsem si musela najít jinou práci a cukrařinu si nechat jako přivýdělek, abych vše zvládla utáhnout.
Začala jsem tedy pracovat v továrně u pásu, kde jsem sice dostala poměrně pěkný plat, ale samozřejmě jsem byla mnohem více unavená.Práce navíc byla velmi monotónní, a tak mě vlastně ani moc nebavila.
Noční směny mě ničily
Měsíce utíkaly, a já si v novém zaměstnání pořád nemohla zyknout. Z kreativní duše se stal robot u pásu, a navíc jsem těžce snášela třísměnný provoz. Hlavně noční pro mě byly za trest.
Neuměla jsem přes den pořádně odpočívat, a tak jsem tam během noci vypila tři kávy a v opačném případě usínala. Což se mi jednou stalo osudným.
Když jsem si prožívala velmi krušné dny a v práci během noční usínala nad pásem, několik velmi drahých součástek, které mi běžely pod rukou, jsem včas nezachytila a ony se rozbily.
V tu chvíli mi bylo jasné, že jsem v pořádném průšvihu. To ale nebylo zdaleka všechno.
Zareagovala jako skvělá kamarádka
Málem jsem měla infarkt, když jsem si to uvědomila. Už jsem viděla, jak je budu platit, a ještě navíc dostanu výpověď.
Naštěstí vedle mě pracovala Hanka, můj anděl strážný, která hned zareagovala, a než vedoucí směny přišel a začal vše řešit, sama mu zavolala a zachovala se jako skutečná kamarádka.
Řekla mu, že k nám přijely tyhle rozbité součástky už z předchozího skladu a že to vypadá, že mezi pásy někde uvízly a patrně se poškodily.
Já sama bych ve stavu, ve kterém jsem byla, nikdy takto nezareagovala a určitě bych situaci akorát zhoršila. Vše dopadlo dobře a já si díky Hance práci udržela a dodnes jsem jí za to moc vděčná.
Navíc jsem si uvědomila, že jsem za tuto práci opravdu vděčná, a postupem času jsem se stala šikovnější a začalo se mi dařit. Ze mě a z Hanky jsou dnes kamarádky, jež jsou tu jedna pro druhou a stále si pomáhají.
Simona B., 47 let, Ústí nad Labem
Článek je opravdu pěkně napsanej. Sama vim jak je težké najít práce, ktere by člověka bavila, a obzvlášť v dnešní dobe je to složité. Držím palce, aby to další bylo už jen lepší.