Někomu k vytouženého štěstí a lásce pomohou hvězdy, někomu čísla a někomu jedině karty.

Vždy jsem záviděla kamarádkám, které si našly partnera na první pokus. Jedna bývalá spolužačka dokonce se svým budoucím manželem chodila už od deváté třídy základní školy. Postupně se všechny kamarádky vdaly a já pořád zůstávala sama.

Ne že by o mě kluci neměli zájem, spíš jsem byla až příliš vybíravá.

První neúspěšné manželství

Po třicítce, kdy jsem byla stále sama, jsem začala panikařit a udělala životní chybu: vzala jsem si prvního muže, který byl po ruce. Ztratila jsem tak spoustu nervů a dva roky života.

S Mirkem jsme se k sobě absolutně nehodili a rozvod byl úlevou pro nás oba. Poté jsem si udělala takovou životní bilanci a přemýšlela, kde jsem co dělala špatně. Nakonec jsem se k hledání partnera rozhodla použít netradiční metody, hlavně ty esoterické.

Muž podle znamení

Nejprve došlo na astrologii. Podle nejrůznějších rozborů a rad se ke mně měl hodit partner ve znamení Berana, Býka nebo Raka. Podala jsem si tedy inzeráty, kde jsem hledala přímo muže těchto znamení.

Navštívila jsem astrologa, abych se s ním poradila. Ten moji úvahu víceméně potvrdil a jako přídavek mi doporučil dobu, kdy by se mi mělo v navazování nových vztahů nejvíc dařit.

A skutečně jsem v tom období potkala hned tři možné kandidáty na celoživotní vztah.

Vojtěch byl ve znamení Berana a zaujal mě nejvíc. Líbil se mi jeho rázný přístup k životu. Po pár týdnech jsem ale bohužel zjistila jednu zásadní nepříjemnou věc: nebyla jsem jediná žena, se kterou začal rozvíjet vztah.

Miminka jsme se nedočkali

Následně jsem zkusila numerologii. Opět jsem navštívila i odborníka, tentokrát ženu, abych se ujistila, že postupuji při výběru správně. Pár dní nato jsem potkala Lukáše. Náš vztah se vyvíjel rychle a byl hodně vášnivý.

Po čtvrt roce mě požádal o ruku. Tentokrát to vypadalo, že moje druhé manželství už vydrží. Jedna věc mě ale trápila. Přála jsem si dítě a věděla jsem, že je nejvyšší čas. Tak trochu jsem na Lukáše v této věci tlačila, naštěstí se nezlobil.

Šok přišel až když jsme po mnoha marných pokusech o mé otěhotnění podstoupili podrobnou lékařskou prohlídku. Odhalila, že Lukáš nemůže mít děti.

Karty nelhaly

Od té chvíle se náš vztah začal rozpadat a já opět skončila u rozvodového soudu. Bylo mi už skoro čtyřicet a znovu jsem se ocitla sama. Rozhodla jsem se navštívit kartářku a s její pomocí jsem zjistila, že toho správného partnera už denně potkávám: je to prý můj kolega z práce.

V úvahu připadal jediný – Radek, o kterém jsem nikdy jako o muži svého života nepřemýšlela. Změnila jsem tedy názor a začala se s ním víc bavit. A jak se ukázalo, on byl skutečně ten pravý! Dnes jsme spolu už osmnáct let a máme čtrnáctiletého syna Patrika.

Jana D. (57), Brno