Pořád se mluví jen o ženách, co mají dělat, aby si udržely figuru a neměly celulitidu. Proč se taky nehovoří o chlapech s pivním panděrem?

Vdávala jsem se mladá a naivní. Myslela jsem, že nám láska vydrží navěky, ale to jsem se mýlila. Jirka byl po třiceti letech manželství stále ten hodný kluk, jakým byl kdysi. Jen líný a hodně upocený. Jeho váha totiž vyšplhala na úctyhodných 130 kilogramů!

Manžel strašně ztloustl

„Jirko, ty dostaneš infarkt, domlouvala jsem mu, když jedl už asi páté kolo tlačenky. Lahvové pivo u nás teklo proudem a na chleba si do práce mazal sádlo. Jeho tloušťka mi z počátku přišla celkem roztomilá.

Vypadal jako malý vepřík. Růžový, milý, jen zachrochtat. No, vlastně i chrochtal. V noci začal totiž strašně chrápat a tak jsem ho musela odstěhovat do dětského pokoje, který byl už dávno prázdný.

Děti měly svůj život, ale když nás přijely navštívit, dělaly si ze svého taťky legraci.

„Tati, víš jaká je porážková váha?“ ptala se dcera na oko vážně a Jirka se urazil. Z něho si nikdo dělat legraci nebude! Syn byl racionální a zakoupil otci rotoped.

Jirka na něho nikdy nesedl, tak na něm suším prádlo…Nepomohly ani činky, natož permanentka do posilovny.

Začal se mi hnusit

Vše by bylo celkem humorné, kdyby se mi tou svojí tloušťkou nezačal hnusit. Jednou jsem si všimla, jak se potí a potom zase, jak funí, když leze do schodů. Umaštěný tlusťoch s nulovým sebevědomím asi těžko může někomu imponovat.

O nějakém sexu taky nemohla být řeč. Vždyť by mě zavalil! „Tak dost, takhle to dál nejde! Budeš držet dietu!“ nařídila jsem mu jednou u oběda a odebrala z talíře pět knedlíků z deseti.

Koukal, jako by měl umřít hlady a rychle do sebe soukal několik plátků bůčku najednou.

Odpoledne jsem ho vytáhla na procházku, jenže ušel sotva pár metrů. Nakonec jsem v zoufalství zašla za jeho šéfem.

Na pivo jezdí na kole

„Prosím vás, změňte mu práci. Musí zhubnout, jinak dostane infarkt. Nemohl by místo vysedávání někde stát nebo chodit? Prostě mít pohyb?“ Jeho šéf měl pro mě pochopení a tak převedl Jirku na jinou pozici.

Od teďka musel několikrát za den obejít fabriku a kontrolovat nějaké přístroje. Domů se vracel úplně grogy, ale stálo to za to. Během měsíce zhubnul prvních pět kilo a za další půlrok skoro dvacet. Začal se znovu podobat tomu starému Jirkovi.

Už nebyl tak chorobně líný ani tolik nechutný. Ze skříně vytáhnul kalhoty, které naposled obléknul před deseti lety. Za odměnu jsem mu koupila nové skládací kolo a sobě taky. Moc se na to netvářil, ale nakonec měl radost.

Cyklostezka totiž vede do nedaleké hospůdky, kde čepují moc dobré pivko!

Marie (56), Žatec