Až v době mé dospělosti se odhalilo, proč jedna nemovitost přinášela smůlu.

O sousedním domě jsem slýchala různé divné historky už odmala. Pamatuji si, že když jsem chodila do školy, stala se v něm vražda. Manžel zabil svoji ženu a sám si pak také sáhl na život. Byla to děsivá historie nejen z pohledu malého dítěte.

Později jsem se dozvěděla, že v tom domě se už různých nešťastných událostí stalo několik. Jedna rodina přišla kdysi o život při autonehodě. Za války tam zatklo muže a ženu gestapo – už se nikdy nevrátili.

A ještě předtím tam bydleli lidé, jejichž dcerka zemřela na otravu houbami. Po oné vraždě a sebevraždě pak zůstal dům dlouho neobydlený. Nebylo ani jasné, komu vlastně patří. Několik let pouze chátral.

Pověrám se smáli

S ostatními dětmi jsme vždy chodili kolem a provokovali se, že se půjdeme podívat dovnitř – i když jsme to měli zakázáno. Nikdo z nás k tomu ale nenašel odvahu. V době dospívání pak vedlejší dům znovu ožil. Přistěhovala se tam rodina se dvěma dětmi.

Můj otec se s nimi dal do řeči a nezapomněl se zmínit o špatné pověsti domu. S našimi novými sousedy to ale nic neudělalo, spíš se tomu jen vysmáli. Začali stavení upravovat k obrazu svému. Měli v plánu také ještě nějakou část přistavit.

V tom jim ale zabránily dramatické okolnosti. Mladší z jejich dětí, osmiletý syn, najednou vážně onemocněl. Musel být hospitalizován v nemocnici. Po měsíci, kdy se pohyboval mezi životem a smrtí, svůj boj bohužel prohrál.

Sousední dům tak zasáhla další smutná tragédie. Po této události se oni manželé uzavřeli do sebe a s nikým nekomunikovali. Jednoho dne jsem pak spatřila před domem stěhovací vůz. Kam odjeli, to dodnes nevím. Prokletý dům pak znovu osiřel.

Nikdo ten dům nechtěl

Po změně režimu začali lidé podnikat. Jedna taková dvojice mladých odvážlivců se stala vlastníky vedlejšího domu. Já už jsem v té době žila jinde, v Olomouci. Byla jsem vdaná, měla děti a jezdila k rodičům jen na víkendy.

Samozřejmě jsme se bavili o tom, jak dlouho podnikatelský pár v sousedním domě vydrží. Nebyli jsme sami, kdo očekával, že se opět něco přihodí. Obešlo se to tentokrát bez oběti na životech. Dvojice odvedle „jen“ zkrachovala a dům připadl exekutorům.

Znovu zůstal neobydlený. Zájemce odrazoval jeho špatný stav i pověst, o které se doslechli. Můj manžel jednou navrhl, abychom dům koupili my a renovovali ho, ale já jsem to odmítla.

Znala jsem celou tu historii, část i z vlastní zkušenosti a nehodlala jsem riskovat.

Příčina stará stovky let

Pověst prokletého stavení nakonec neodradila cizince. Byl to postarší pár z Rakouska, celkem milí lidé. Seznámila jsem se s nimi při jedné z návštěv v rodném domě. Protože jsem uměla německy, hezky jsem si s nimi popovídala.

Delší dobu se pak zdálo, že negativní energie zmizela. Jedné noci ale vypukl v sousedním domě požár, který skoro celou budovu zničil. Rakouský pár byl pojištěn a přestěhoval se jinam.

Pozemek koupil bohatý Čech a chtěl stavět znovu od základů. Během jejich hloubení došlo k archeologickému objevu. Na tom místě bylo pohřebiště, pocházející někdy z doby před středověkem.

Teprve když bylo toto naleziště řádně prozkoumáno archeology, dostal onen nový majitel povolení postavit tam luxusní vilu. Ta zde stojí dodnes. Prokletí předchozího domu zřejmě skutečně způsobovali duchové mrtvých, kteří pod ním byli pohřbeni.

Věra T., (61), Olomouc