S dcerou jsem si užila dost už v dětství. Pak mi dlouho trvalo, než jsem se alespoň částečně vyrovnala s manželovou smrtí. Ale klid nebudu mít zřejmě ani teď.
Věruška křičí jako když jí na nože bere. Má kašel, rýmu a je z toho pěkně mrzutá. Také se jí zvedla teplota. Už obě kvůli tomu několikátou noc nespíme. Je mi té malé hrozně líto, ale víc pro ni nejsem schopna udělat.
Pečuju o ni téměř neustále a už to prostě ve svém věku zcela nezvládám. Věrka potřebuje mámu a ne pořád jenom babičku. Jenže její máma je kdoví kde. A přijde, jen když se jí to hodí. Stejně, jako kdysi.
Problémy odmala
Zdena byla už od batolete příliš svobodomyslné dítě. Pořád chtěla všechno dělat po svém. Tehdy nám to ještě připadalo roztomilé. Pak ale přišly první průšvihy ve škole. Občas nějaká ta neomluvená hodina, když šla za školu.
Poznámka za vyrušování v hodině nebo neudělaný domácí úkol. V té době jsme se s manželem zrovna rozváděli a tak systematická výchova dcery šla poněkud stranou.
Odchod z domova
Zdena odešla z domova v necelých osmnácti. Vykašlala se na školu i na mě. Úplně ji pobláznil o 15 roků starší, ženatý muž. Nedala si říct, prý je to láska jejího života. Ten chlápek si tak klidně žil dva paralelní životy a vůbec mu to nevadilo.
Neměla jsem proti němu žádnou šanci. Dcera ho prostě zbožňovala a nedala si v ničem vůbec říct. A tak jsem si začala konečně také žít po svém.
Nic jsem tehdy netušila
I když jsem si myslela, že se už nikdy nedokážu znovu zamilovat, stalo se. Robert byl úžasný chlapík a po nějakém čase jsme se dohodli, že se ke mně nastěhuje. Začala jsem žít zase nový, pohodový rodinný život. Jenže mi nebylo dopřáno užívat si klidu nadlouho.
Přišla s dítětem
Ve chvíli, kdy jsem si už myslela, že je všechno, jak má být, dveří zazvonila Zdena. Po dlouhých deseti letech se vracela domů v náručí s malou Věruškou. Byla jsem na jedné straně nesmírně šťastná. Vůbec jsem netušila, že mám vnučku!
Krásnou, roztomilou vnučku! No to bylo překvapení. A návrat dcery, se kterou jsem už nějakou dobu v kontaktu, byla také velká radost. Přesto mě zároveň přepadly nemalé obavy. Jak se do mého malého bytu všichni vejdeme a jak spolu budeme vycházet.
Málo místa, hodně emocí
A mé obavy byly vážně na místě. Dcera z mého nového partnera nebyla příliš nadšená. Snad očekávala, že se po jejím návratu budu věnovat jen jí. Ale to prostě nešlo. Byl tu i Robert, který se opravdu snažil. Přesto u nás bylo a je neustále dusno.
Zdena se totiž jako matka chová naprosto nezodpovědně. Zneužila mého nadšení z vnučky a její péči přesunula především na mě. Ona si chodí kam chce a kdy chce. Já šla před půl rokem do důchodu a mám prý na vnučku čas.
Takhle už to dál nejde
Jenže mě péče o tak malé a živé dítě, jako je naše pětiletá Věruška, dost zmáhá. Robert se mi snaží se vším pomáhat, ale moc dobře vidím, jak mu to jde na nervy. Mám ho moc ráda a nechci o něj přijít. Jenže přestat se starat o vnučku také nemohu. Její matka je totiž naprosto nezodpovědná a vůči svému okolí bezohledná.
Markéta U. (62), Havlíčkův Brod