Matouš chodil do třetího ročníku na gymnáziu, když se mi svěřil, že se mu líbí jejich nová učitelka matematiky. Nastoupila k nim do školy jako čerstvá absolventka pedagogické fakulty a Matouš o ní doma hned začal mluvit.
Vlastně neomluvil o ničem jiném, pokud byla řeč o škole. Jméno profesorky Janotové znělo naším domem hodně často.
Když si celá rodina začala Matouše dobírat, že se zamiloval do učitelky, bylo mu to trapné, rudnul a nakonec přiznal, že je bezvadná a ještě k tomu pohledná, ale že se s rodiči na tohle téma bavit nehodlá.
Já jsem se ale stala jeho vrbou a občas mi potajmu zašeptal, že ho pochválila, dostal jedničku nebo se na něj usmála.
Zaskočil mě
Vypadalo to jako neškodná platonická láska, která u něj zvyšovala zájem o matematiku. Na každou hodinu se svědomitě připravoval. Slečna Janotová byla o šest let starší, chytrá, usměvavá a vtipná.
Pro našeho Matouše byla ztělesněním moudré a krásné ženy. Chválila ho, protože byl vždy na její hodiny perfektně připraven a v hodinách aktivně spolupracoval. Půjčovala mu knihy se zajímavými příklady a slovními úlohami.
Matouš díky tomu v matematice opravdu exceloval. Nejvíc ho bavila geometrie a rozhodl se, že bude studovat architekturu. „Babi, když mě ta Janotová tak chválí a usmívá se na mě, co když se jí taky líbím?“ zaskočil mě jednou Matouš svým dotazem.
Chtěla jsem mu to vymluvit
Já ho ve všem podporuji, ale zde byla na místě rázná domluva. „Zapomeň na Janotovou a najdi si nějakou vrstevnici ze školy. Dokud nedoděláš školu, je pro tebe paní učitelka jedno velké tabu,“ snažila jsem se mu domluvit.
Tím jsem mu asi dala najevo, že až odmaturuje, může si na mladou učitelku troufnout. Jenže to jsem nevěděla, že už mají za sebou jedno rande, které slečna Janotová nazvala doučováním. O konzultaci ji ovšem požádal Matouš.
Chodil na doučování
O prázdninách o ní přestal mluvit a v maturitním ročníku jakoby Matouš o slečnu Janotovou nejevil vůbec zájem. Neptala jsem se radši na ni. Nechtěla jsem v něm rozdmýchávat vzpomínky, pokud se na ni rozhodl zapomenout nebo vášeň, kterou chtěl naopak skrýt.
Byla jsem diskrétní a taktní. Možná proto jsem měla se svým vnukem tak neobvykle otevřený vztah. Díky tomu, že se neptám, spíš vyslechnu a hlavně nešířím dál, jsem pro Matouše byla „babička zpovědnice“. Jenže tentokrát jsem se zmýlila.
Ticho po pěšině bylo zastíracím manévrem. Pravdu jsem se dozvěděla až po maturitě. Celý čtvrtý ročník slečna Janotová Matouše „doučovala“, ač to vůbec nepotřeboval. Scházeli se tajně po kavárnách a už byli do sebe zamilovaní.
Vydrželi to celý rok tajit před rodinami, spolužáky i učitelským sborem. Matouš už byl sice plnoletý, ale mít vztah s o šest let starší učitelkou by způsobilo problém nejen jemu před maturitou, ale i slečně Janotové, která by mohla přijít o místo.
Rodiče byli v šoku
Když přišel Matouš domů s maturitním vysvědčením s vyznamenáním, opěvovali jsme ho, jak je šikovný kluk. To už měl v kapse i přijetí na vysokou školu. Věděl, že když jsou všichni pozitivně naladěni, je vhodná doba na to, aby rodině představil novou přítelkyni.
„Tohle je moje holka – Pavla Janotová,“ zašpital nesměle. Janotová? Opravdu to myslí vážně? Myslel. Už celý čtvrtý ročník se tajně scházeli a nyní byli rádi, že konečně můžou odhodit ten těžký balvan a vídat se beztrestně bez schovávání.
Rodiče byli šokovaní a vztahu rozhodně nepřáli. Podobně tomu bylo i u Pavliných rodičů. Vadil jim věkový rozdíl, hlavně to, že Pavla je starší. Mně to nevadí. Jsou dospělí a jsou mladí. Bůhví jak dlouho jim to vydrží. Třeba navždy. Třeba ne. Oba jsou slušní, baví je stejné věci a mají podobný náhled na svět.
Žijí spolu
Matouš studuje v Brně a přivydělává si v architektonickém studiu, kam se dostal při praxi. Pavla si také našla nové místo v brněnském gymnáziu a stala se třídní učitelkou primy na osmiletém studiu.
Sestěhovali se do pronajatého bytu a zkoušejí, jak jim to spolu bude vycházet. Zatím jsem u nich byla na návštěvě jen já. Rodiče Matouše ani Pavlínky zatím jejich vztah nevstřebali, ale všichni doufáme, že to není konečný stav.
Helena K. (64), Blansko
