Předtím, než opustíme tento svět, navštíví nás tajemná temná bytost.

Určitě jste už viděli nějaký obraz nebo film, kde je smrt zobrazena jako postava kostry, která nese kosu. Ve skutečnosti ale vypadá jinak, alespoň podle toho, co jsem viděla já.

Myslela jsem, že je to lupič

Tehdy byl studený podzimní večer, foukal vítr, mrholilo a na ulici skoro nikdo nebyl. Šla jsem směrem k našemu domu. Najednou jsem si povšimla, že před vchodem do jednoho činžáku stojí záhadně vypadající postava. Nejprve jsem se polekala, že se jedná o nějakého lupiče nebo zločince.

Ta postava se navíc skoro nehýbala, a když jsem se pomalu přibližovala, s hrůzou jsem si uvědomila, že nemá nohy. Místo toho měla pod sebou jakýsi černý hustý dým. Potom se na mě otočila a já vykřikla hrůzou.

Postava totiž neměla viditelný obličej, ale zpod černé kápě na mě svítili zlověstné a přitom prázdné bílé oči.

Dala jsem se na útěk. Otáčela jsem se, jestli za mnou ten přízrak neběží, ale stál dál na místě před dveřmi do toho domu. Ten zážitek mě vyděsil ještě víc, když jsem se dva dny nato dozvěděla, že v jednom z bytů činžáku zemřel starý pán.

Chtěla jsem je varovat

Stejná strašidelná věc se mi stala ještě jednou, dva měsíce poté. Spatřila jsem tentýž hrozivý přízrak, jak postává před jedním rodinným domkem.

Nejprve mě napadlo, že bych měla jeho obyvatele varovat před nebezpečím, ale pak mi došlo, že by mi těžko uvěřili. Navíc jsem se bála dostat s tou hrůznou postavou do bližšího kontaktu. Schválně jsem se ale zajímala o to, jestli se v uvedeném domku něco nestalo.

Tentokrát už jsem se nedivila, když jsem zjistila, že se tam oběsil mladý muž. Mráz po zádech mi ale běhal stejně jako tehdy při prvním setkání s tím poslem smrti. Bojím se, že jednoho dne se objeví i před našimi dveřmi a vůbec nevím, jak se potom zachovám. Zabránit smrti, aby se ujala své moci, ale asi nikdo na světě nemůže!

Věra B. (56), Domažlice