Moje kamarádka Vendula byla krásná a zdravá dívka až do chvíle, kdy se její život během vteřiny úplně změnil.

Když přeskakovala potok, stala se jí nehoda. Špatně dopadla a od té doby měla velký problém s klouby. Její stav se zhoršoval, dokonce to vypadalo tak, že už nebude moci chodit.

Nikde neměla zastání

Vendula absolvovala několik komplikovaných operací a zdlouhavých léčení a nakonec zvládla chůzi, ale jen s pomocí francouzské hole. Rodina jí nebyla oporou, právě naopak, dávali jí najevo, že je jim na obtíž.

Vendula se snažila, jak mohla, sehnala si různé práce domů, každému pomáhala, jak se dalo.

Zvládla dokonce i dokončit školu a udělat si maturitu. Velmi toužila po lásce a po vlastní rodině, ale všichni jí nadávali, jak je sobecká – prý by se o dítě nedokázala postarat a bylo by zase jen na obtíž.

Další operace

Roky utíkaly a Vendula oslavila třicáté narozeniny. Neměla nic, co by ji v životě těšilo, ztrácela i poslední zbytky optimismu, které ji držely při životě. Zdravotní stav se jí začal zhoršovat a musela opět podstoupit několik zákroků. A tehdy se stal doslova zázrak, na který tak dlouho čekala.

Stala se z nich rodina

Potkala Martina s podobným zdravotním handicapem. Byla to láska na první pohled, jako hrom. Rodina ji opět nepřála štěstí, a když po krátké době Vendula otěhotněla, nadobro jí odepsala. Označili ji za bláznivou a nezodpovědnou a vyhodili ji z bytu.

Naštěstí Martin měl malý sociální byt, do kterého Vendulu přijal. Po několika měsících se vzali a Vendula, i přes svůj handicap, porodila krásnou a úplně zdravou dcerku Janičku.

Krutý zásah osudu

Měli štěstí na dobré sousedy, kteří jim s radostí pomáhali. Jako invalidé dostali dokonce auto a věřili, že už je nic špatného nepotká. Avšak Martinův stav se začal náhle zhoršovat, přibyly komplikace. Takřka půl roku se trápil v nemocnici, až nakonec svůj boj s nemocí prohrál.

Dcerka je její štěstí

Vendula velmi trpěla, ale při životě ji držela jejich dcerka Janička. A dnes, kdy je z ní už velká slečna, uvědomuje si ještě víc, jaké štěstí měla, že se jim narodila.

Ve všem jí pomáhá, hravě ji obstará, nakoupí, uvaří, uklidí, podpoří ji ve všem, na rozdíl od rodiny, která na ni zanevřela.

Naděje nikdy neumírá

Podle mého názoru, je Vendula obrovská hrdinka a bojovnice, která i přes nepřízeň osudu nikdy neztrácela naději a nebála se jít za hlasem svého srdce.

Její příběh vám vyprávím proto, že věřím, že inspiruje a povzbudí i mnohé jiné dívky a ženy, aby i přes svůj handicap nezůstávaly samy a nevzdávaly se rodinného života a svých snů.

Miroslava S. (58), severní Morava