Nelituji toho, že jsem prožila nádherný vztah s výrazně mladším partnerem.
V mládí jsem měla o lásce romantické představy, jako spousta dívek. Vdala jsem se a měla štěstí v tom, že se mi je dařilo s mým manželem naplňovat. Narodil se nám syn, z peněz za dědictví jsme si pořídili dům, měli jsme hodně přátel.
Všechno skončilo po dvaceti letech, když si můj muž našel výrazně mladší milenku. Přišla jsem na to, že ji tajil poslední dva roky. Odešel z domova a během rozvodu se velkoryse se mnou vypořádal.
Marně jsem se bránila
Syn už studoval vysokou školu, měl přítelkyni a doma se příliš nezdržoval. Viděla jsem na některých svých rozvedených kamarádkách, jak s nimi ta životní změna zamávala. Uzavřely se do sebe a jejich největší zálibou byly televizní seriály.
Když jsem se jednoho dne s kolegyní vydala do vinárny, uvědomila jsem se, že mám ještě v životě dost šancí. Vypadala jsem docela dobře a muži po mně koukali.
Párkrát jsem si takový večer zopakovala a během jednoho z nich jsem se seznámila se zajímavým mužem. Jiskra přeskočila nejprve z očí do očí.
Nebrala jsem to nijak vážně, bylo mi jasné, že David je nejméně o patnáct let mladší než já. Zamiloval se do mě a také já jsem ho měla plnou hlavu. Nejprve jsem se tomu snažila bránit, protože mi bylo jasné, že bych měla mít rozum.
Cítila jsem se polichocena jeho zájmem, jenže ten věkový rozdíl mi připadal příliš velký. Netušila jsem také, jak by případného nového přítele přijal můj syn.
Můj návrh ho zaskočil
Nakonec jsem všemu dala volný průběh. Najednou jsem se sama cítila mladší. S Davidem jsme si skvěle rozuměli. Našla jsem odvahu říct o něm synovi. Překvapilo mě, když prohlásil, že mi to přeje a že je pro něho nejdůležitější, abych byla šťastná.
Už jsem se tedy se vztahem s mladším partnerem před nikým netajila. Vlastně tu ale jeden člověk zůstával, který o něm nevěděl: Davidova matka.
Té mě přítel nepředstavil. Když jí pak někdo donesl, že její syn má vztah se ženou starší o patnáct let, došlo mezi nimi k hádce. Bála jsem se, že David se tím nechá ovlivnit.
Byla jsem to však já, kdo začal pociťovat, že náš vztah nemá budoucnost. Chápala jsem, že David bude chtít mít děti, což bylo něco, co už bych mu dát nemohla. Rozhodla jsem se pro rozchod.
Můj mladší přítel tím byl zaskočen, protože neviděl důvod, abychom dál nepokračovali. Respektoval však moje rozhodnutí. Po dvou týdnech jsem si ale začala hodně silně uvědomovat, jak mi chybí.
Nemohla jsem mu stát v cestě
Znovu jsme se dali dohromady a trvalo to další rok, než jsem se dostala do stejného stavu. Jednoho dne jsme byli s Davidem na svatbě jeho kamaráda. Ten si bral stejně starou dívku, která už s ním čekala dítě.
Opět jsem si připadala, jako bych naším vztahem Davida o něco okrádala. Zdálo se mi, že jsem sobecká, protože ho chci mít jen pro sebe. On si ale přece také zasloužil prožít to, co jsem já prožila v minulosti. A já jsem mu nemohla stát v cestě.
Vážně a upřímně jsme si o tom promluvili. David se bránil, ale já trvala na svém. Náš poslední víkend jsme strávili na výletě v Krkonoších. Když jsme se loučili, oba jsme plakali. Mojí podmínkou bylo, že už se nebudeme dále kontaktovat.
Oba jsme to dodrželi. Občas se dívám na fotografie z té doby, na kterých jsme byli spolu. Mám dnes partnera přiměřeného věku a jsem spokojenou ženou. Na tu krásnou dobu před lety ale nikdy nezapomenu.
Ivana M. (54), Brno
Život je prostě jízda, no. Láska může přijít v nejnečekanější chvíli a i když to někdy bolí, vždycky nás obohacuje. Hezké, že to Ivana vidí takhle pozitivně.
Tento příběh je krásným důkazem toho, jak se může náš pohled na lásku měnit s přibývajícím věkem a zkušenostmi. Každý milostný vztah nám tak něco důležitého přinese.
Miluju tenhle pohled na lásku a život. Ukazuje, že věk je jen číslo a důležitější je, jak se cítíme. Někdy musíme udělat těžká rozhodnutí, abychom byli šťastní.
Tohle je tak inspirativní příběh o tom, jak nezapomenout na sebe a své potřeby i v náročných situacích. Obdivuju její sílu a odvahu jít za tím, co ji činí šťastnou.