Moji prarodiče prožili kdysi tajemný příběh s dobrým koncem.

Příběh, který vám píšu, se kdysi dávno stal mojí babičce z matčiny strany. Vdávala se velmi mladá a nejprve byli s dědou chudí. Pak si na ni ale vzpomněl jeden vzdálený příbuzný a odkázal jí jednu starou a neobývanou nemovitost.

Nejprve to vypadalo, že ho moji prarodiče prodají, pak se ovšem rozhodli, že si ho pro sebe upraví. Znamenalo to práci na více let, protože dům byl dost zchátralý, navíc celkem na samotě, kus od jedné vesnice.

Obnášelo to samozřejmě také velké náklady a peníze babička s dědou neměli. Pak se ale stal zázrak.

Světlo vytvořilo nápis

Toho srpnového dne se rozhodli prarodiče v domě poprvé přespat. Měli k tomu upravenou jednu místnost. Byli docela dobrodružně stavění, takže se nebáli. V noci přišla velká bouřka. Střecha byla děravá a tak na některá místa tekla voda.

Pokoj, kde babička s dědou spali, najednou ozářilo žluté světlo. Nejprve si mysleli, že je to blesk, ale brzy zjistili, že se jedná o nějaký nadpřirozený úkaz. Světlo totiž putovalo po stěně a vytvářelo nápis.

Jakmile je přešlo první zděšení, viděli prarodiče, že ten nápis obnáší čtyři slova: rybník, strom, křivý, dole. Po chvíli se slova začala ztrácet. Nic dalšího se už nestalo.

Babička nevěděla, co si o tom mají myslet a skoro až do rána o tom s dědou debatovali. To, že byli svědky strašidelného jevu, je rozhodně neodradilo od jejich plánů.

Přišli na to během procházky

Celou tuto tajemnou událost si nechali prarodiče pro sebe. Věděli dobře, že by se jim ostatní lidé vysmáli. Hodně často ale diskutovali o tom, co měl onen nápis znamenat. Rekonstrukce toho zchátralého domu šla mezitím hodně pomalu.

Měsíc po tom neobyčejném zážitku šli babička a děda na procházku. Došli až k rybníku, který byl na druhé straně vesnice. A tam jim došlo, co mohl ten nápis znamenat.

U hráze spatřili strom, který byl na první pohled nápadný – měl hodně pokřivenou korunu i větve. Tím byla rozřešena tři z těch čtyř slov, která se objevila ve světelném nápisu.

Děda pak usoudil, že dole znamená pod stromem a že je tam třeba zakopaný poklad. Druhý den se ke stromu skutečně vydali s lopatou a rýčem.

Děda kopal a babička hlídala, aby ho někdo nevyrušil. Nejprve to vypadalo na marnou námahu, ale pak lopata narazila na něco kovového. Ukázalo se, že je to stará truhla.

S vypětím všech sil se jim podařilo vyndat ji ze země. Když ji otevřeli, čekalo je šokující překvapení. Truhla obsahovala různé šperky a mince a bylo jasné, že mají vysokou hodnotu.

Dnes je z toho rodinná historka

Nález pokladu děda s babičkou neoznámili a obsah truhly postupně rozprodali různým zájemcům. Částka, kterou získali, jim pomohla opravit ten starý dům. Na zvědavé otázky, kde vzali peníze, odpovídali, že vyhráli v loterii.

Nikdy ale nepřišli na to, jaká síla vykouzlila onen nápis, který je k pokladu přivedl. Možná to byl duch některého z bývalých obyvatel domu. Já už jsem neměla možnost onen dům vidět, protože za války vyhořel. Prarodiče se pak odstěhovali do Prahy.

Jejich příběh se často vykládá při rodinných setkáních. Dnes už dávno nejsou mezi živými, ale já věřím, že se to stalo právě tak, jak jsem to napsala i vám. Jsou prostě věci mezi nebem a zemí, které se vymykají zdravému rozumu. A tajemné síly mohou přinášet i dobro.

Anna S., (62), Praha