Byla jsem známá tím, že ráda každému v nouzi pomohu. Máma mi vždycky říkala, že na to jednou doplatím, abych byla opatrná a méně důvěřivá.

Nikdy by mě nenapadlo, že někdo může být tak zlomyslný, že by chtěl využít lidské dobroty jen proto, aby dotyčnému ublížil. Bohužel jsem se ale přesvědčila o tom, že tací lidé mezi námi jsou.

Ovšem nebýt mé maminky, která mi dobře radila a onoho děsivého přeludu, který se mi ten večer zjevil, nemohla bych vám svůj příběh vyprávět.

Stála u rozbitého vozu

Vracela jsem se v noci od kamarádky domů, když jsem u silnice míjela mladou ženu. Zdálo se, že má rozbité auto. Říkala jsem si, že takhle pozdě večer by tu asi neměla stát sama, vždyť by se jí mohlo něco stát.

Navíc byla ukrutná zima a ona toho na sobě moc neměla. Na nejbližší odbočce jsem se proto otočila a jela zpátky za ní nabídnout jí pomoc a vyhřáté auto, než přijedete odtahovka. V tom jsem ale uslyšela hlas mojí mámy. „Nezastavuj! Doplatíš na to! Nezastavuj!“ Zatřásla jsem hlavou, abych ho dostala pryč.

Došlo tam k vraždě

Když jsem se postavila za auto té nebohé ženy, všimla jsem si, že jde ke mně. Pohlédla jsem na ni. Její tvář jakoby se změnila. Zornice se jí stáhly, v ústech se blýskly tesáky a její hlava byla celá v plamenech. Vypadala jako ďábel!

Okamžitě jsem nastartovala auto a ujela. Druhý den ve zprávách hlásili, že v úseku, kde jsem noc předtím stavěla, došlo k vraždě. Žena předstírající poruchu auta ubodala muže, který zastavil, aby jí pomohl.

Markéta H. (49), Hradec Králové