Možná jste kdysi moralizovala a tvrdila, že podvádět, okrádat muže o rodinu je bezohledné a neomluvitelné. Jenže, pak jste se bezhlavě zamilovala do „ženáče“ a malér je tady.

Co teď? Zůstat, nebo utéct pryč? Rozum a cit se pustily do nelítostného boje.

Pokud jste se vědomě napasovala do škatulky „bokovka“ nebo vás tam zavál život, snažte se především nepropadnout emocím.

Několik dobrých pravidel

Psychologové se shodují, že žena, která se cíleně nerozhodla rozvrátit vztah, ale „jen“ se zamilovala do zadaného, by se měla řídit podle několika pravidel a rozhodně nepropadat dramatu a emocím.

Jaká to jsou? V prvé řadě je důležité si přiznat, v jaké situaci jste se ocitla, nenalhávat si, že je váš vztah něčím výjimečným, neslibovat sama sobě, že tohle je jiné, a stejně tak neupadat do depresí.

Proč se ocitl ve vaší náruči?

Také je podstatné si dát nějaký časový horizont, ve kterém jste ochotná v takovém vztahu být „bez vývoje“. Tedy pokud se nic nezmění, jste ochotná počkat na něj rok, nebo snad dva?

Pokud je ženatý, je důležité přemýšlet i nad jeho rodinou, nesnažit se ignorovat fakt, že má děti, ani problémy, díky nimž se vlastně ocitl ve vaší náruči.

To je pro budoucí vývoj celé situace velice podstatné. Jde z jeho strany jen o zpestření života a sexu? Nebo má jeho manželství skutečně závažné trhliny?

Hlavně nic nečekejte

Pokud máte přes to vše pocit, že tento muž není jen „lovec zážitků a sexu“, ale že by stálo za to na něj počkat, tak si zvykněte na základní pravidlo všech milenek – nechte věci plynout, naučte se čekat, ale nic neočekávat.

A pokud máte pocit, že vám věci přerůstají přes hlavu, nebojte se vyhledat psychologa, který vám s danou situací pomůže. Láska je totiž krásná, ale někdy dokáže velmi potrápit a zahnat člověka do kouta.