Uprostřed noci jsem se budila a ohrožoval mě záhadný velký stín.

Po smrti manžela jsem upadla do smutku a lhostejnosti. Měla jsem za sebou dědické řízení, kdy mě zklamal svojí hamižností syn. Už předtím jsem s ním moc dobře nevycházela, nyní byl náš vztah na bodu mrazu.

Prodala jsem velký byt, ve kterém jsme dosud s manželem žili a našla si nové bydlení. Dva plus jedna mi bohatě stačilo.

Kruté probuzení

V novém bytě jsem se od začátku necítila příliš dobře, myslela jsem ale, že je to dané mým celkovým psychickým stavem. V noci jsem často nemohla spát a trpěla jsem úzkostí. Situace se ale nezměnila ani poté, kdy už jsem se zklidnila. byla jsem z toho zmatená a bála jsem se, jestli mě neohrožuje nějaká nemoc.

Lékařské vyšetření ale ukázalo, že jsem naprosto v pořádku. Doufala jsem, že se to časem nějak samo urovná. Jedné noci jsem ale začala prožívat opravdovou hrůzu. Probudila jsem se s takovým záchvatem úzkosti, že jsem skoro nemohla dýchat.

Když jsem rozsvítila lampičku, obličej mi padl na podlahu. Jasně jsem viděla, jak se směrem k mé posteli pohybuje obrovský černý stín. Vypadal strašidelně – a nikde okolo jsem neviděla nic, co by ten stín mohlo vrhat!

Nebylo jiné řešení

Duchapřítomně jsem zhasla lampičku. Tma mi přinesla pocit bezpečí, ale usnout se mi znovu podařilo až k ránu. Další tři noci se všechno opakovalo. Začala jsem chápat, že v bytě je nějaká tajemná nebezpečná síla.

Pochopila jsem, že právě ta je nejspíš příčinou mých přetrvávajících problémů.Rozhodla jsem se, že se z bytu odstěhuji. Podala jsem si inzerát na jeho výměnu. Trvalo dva měsíce, než se mi podařilo najít vhodného zájemce. Do té doby jsem nikdy v noci nerozsvěcela.

Jen jednou jsem na to zapomněla a opět jsem z toho málem měla smrt. V tom dalším bytě už se cítím naprosto bezpečně. Muže, s nímž jsem si byt vyměnila, jsem ale raději dál nekontaktovala. Bála jsem se, co bych se mohla dozvědět.

Lenka P. (57), Olomouc