Záhadné setkání mělo vysvětlení, ze kterého mě dodnes mrazí.

Na dovolené v zahraničí jsme se s manželem seznámili s jiným párem ze stejného kraje. Měli jsme to k sobě celkem blízko, tak jsme se často navštěvovali.

Zdena a její přítel měli chalupu v lese, na celkem odlehlém místě a navrhli, že bychom tam mohli strávit pár dnů na konci léta.

Podivná dvojice

S organizací to nakonec dopadlo tak, že jsem vyrazila na chalupu jako první. Manžela zdržely pracovní povinnosti a Zdena s přítelem měli přijet následující den. Vysvětlili mi cestu a já jsem chalupu snadno našla.

Trochu mě zarazilo, jak je skutečně mimo civilizaci, i když elektřina tu byla zavedená. Abych se seznámila s okolím, vydala jsem se ještě večer, před západem slunce, na procházku po okolí.

Už se stmívalo, když se náhle proti mně objevily dvě děti, chlapec a holčička, asi tak ve věku devět a sedm let.

Zarazilo mě, že jsou sami. Zeptala jsem se jich, kde mají rodiče. Vůbec nepromluvili. Vykročila jsem proti nim, ale oba začali couvat. Znovu jsem je oslovila a spatřila jsem, že mají mokré šaty. To už mi bylo hodně podezřelé. Vzápětí mě ale vyděsila jiná věc. Děti záhadně zmizely!

Byl to pro mě šok!

Zkoušela jsem po té malé dvojici pátrat, ale marně. Přemýšlela jsem, zda to mám někomu sdělit, ale neměla jsem žádné důkazy. Každopádně to byla jedna z prvních věcí, které jsem další den řekla Zdeně a jejímu příteli. Jejich reakce ve mně vyvolala tísnivý pocit.

Ten se ještě znásobil, když mi Zdena vyprávěla historii starou třicet let. Nedaleko odtud se nacházela lesní tůň. V ní se tehdy utopily dvě malé děti, které v nestřežené chvíli utekly rodičům a v lese zabloudily.

Zdena mi řekla, že už slyšela vyprávění o tom, jak se jejich duše lidem zjevují. Musela jsem jí přísahat, že mluvím pravdu. Na chalupě už jsem se pak necítila dobře, a ačkoliv se Zdenou a jejím přítelem kamarádíme dál, odmítám tam jezdit. Nikdo mi to ale nevyčítá.

Věra S. (62), Příbram