Narodila jste se proto, abyste byla šťastná. Žít dlouhodobě životy druhých namísto svého, je časovaná bomba. Vaše štěstí se postupem času vytrácí, přichází únava, nepohoda, nechuť k životu, deprese, nebo jiná fyzická nemoc.

Citlivě reagujete na potřeby svého partnera a dětí, ale jak často si děláte starost s tím, co potřebujete vy sama? Kolikrát se zeptáte sami sebe, co vás dělá skutečně štastnou? Co neprožijete teď, už nebudete mít příležitost zopakovat.

Okolí zrcadlí vaše chování Jsou lidé, kteří říkají, že je šťastnými dělá štěstí druhých. Ještě víc z nás je těch, kteří plní očekávání druhých, což vychází z původní rodiny. Být hodnou dcerkou, co nezklame své rodiče… Také to tak důvěrně znáte? Dovolit sama sobě to, co si zasloužíte, neznamená být sobcem.

Vaše okolí vám zrcadlí to, jak se sama k sobě chováte. Platí však také, že i sami k sobě se musíme chovat tak, jak si přejete, aby se jiní chovali k vám. Sami se sebou tak také musíme zacházet, bez toho to nepůjde.

Vystupte z role služky Zkuste si během dne najít čas na něco, co vás dělá šťastnou, co máte ráda, ať už je to cokoliv. Nemusíte se z toho nikomu zpovídat. Další důležitou radou k tomu, aby se vám žilo lépe ve vlastním životě je: Rozlišujte, kdy je třeba říct ano a kdy ne.

Říkejte pravdivě ne, když to tak cítíte, a ano, když je třeba říci ano. Je třeba to rozlišovat. Být šťastná je otázkou tréninku. Nevzdávejte to, nespokojte se s rolí služky a už cíleně odmítejte žít životy druhých.