nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Už jsem se bála, že se lásky snad nedočkám
Už jsem se bála, že se lásky snad nedočkám

Myslím, že jsem byla nejhezčí holka z vesnice.

Jak je tedy možné, že si toho nikdo nevšiml? Obdivovali mě jen podivíni. Měsíc máj jsem měla vždycky nejraději. Slibuje totiž lásku. Když jsem byla v „telecích letech“, pokaždé jsem se v květnu zamilovala.

Kvetly tulipány, šeříky, kopretiny, blatouchy, jabloně a třešně. V trávě zlátly pampelišky. Vzduch voněl jarem a ta vůně cosi nekonkrétního, ale zato fascinujícího slibovala.

Seděla jsem na zahradě v houpačce, kterou sestrojil můj zručný tatínek, a četla Máchův Máj.

Místy jsem nechala četby a zasněně zírala do oblak. S odstupem času musím nerada připustit, že veškeré mé májové lásky skončily hlubokým zklamáním. A to mě prosím mnozí ujišťovali, že jsem nejhezčí děvče z vesnice.

Vlasy barvy pšeničného lánu, oči jako letní obloha. Ale co mi to bylo platné? Normální, obyčejní kluci ze mě asi měli strach nebo co, a ucházeli se o mě vesměs podivíni. Když mi bylo šestnáct, chodil za mnou jeden, který mi nosil náruče květin.

Byl starší asi tak o sedm let. Moji maminku to děsilo, stále opakovala, že musím-li skutečně s někým chodit a nehodlám -li čekat na dospělost, ať proboha chodím s vrstevníky. Ten o sedm let starší jí asi připadal nebezpečný.

Taky že byl – ale jinak, než si maminka myslela. Bylo mi divné, že mi stále nosí ty náruče květin. Kladla jsem si otázku, kde je asi bere. Byl to takový týpek ze sousední vesnice, žádný milionář. Bydleli s mámou v baráčku, který se málem rozpadal.

Jednou nepřišel na rande, místo něho se dostavil statný policita. Informoval mě, že můj ctitel se právě ocitl v rukou policie. Položil mi lstivou otázku: zdali vím, odkud pocházely květiny, které mi tak horlivě nosil.

Byla jsem vyděšená, policie mě nikdy nevyslýchala. Řekla jsem, že květiny byly z jejich zahrádky a některé, ty nejhezčí, z květinářství. Policajt se mi vysmál s tím, že mladý muž kradl květiny na hřbitovech a poté prodával ve městě na trzích.

A mně že dával jen ty povadlé, které už nikdo nechtěl koupit. Tak takové jsem měla, prosím, nápadníky. Ani jsem doma nemohla říci, že mi zavřeli ctitele do vězení.

Když se maminka ptala, co se stalo s tím mladíkem, který na mě mnohokrát zvonil, řekla jsem, že těžce onemocněl.

A že s tou vážnou chorobou bude bojovat pravděpodobně velmi dlouho. Chci říci, že jsem neměla na muže štěstí. Nebylo mi nic platné, že jsem vypadala jako lesní víla.

Nepochopila jsem, proč se mi tak důsledně vyhýbají a chodí za spolužačkami, které nejsou zdaleka tak dlouhonohé a zdaleka tak blond – a dokonce je k mému nepopsatelnému údivu i žádají o ruku! Dnes si říkám, že se mě asi opravdu báli.

Byla jsem – omlouvám se, asi to zní nadutě, ale říkali to všichni – atraktivní, energická, sebevědomá. A narozdíl od daleko méně přitažlivých spolužaček také osamělá. Kluci se obávali, že bych jim dříve nebo později utekla za jiným, holky mě vinily z pýchy.

Ucházeli se o mě i další podivní týpci, většinou starší a podezřelí. Sice to už nebyli kriminálníci, ale to samo o sobě pro harmonický život v páru nestačí. Když jsem maturovala, jedním z mých obdivovatelů byl místní hajný.

Pětačtyřicetiletý pupkatý strejda v zeleném obleku a s flintou přes rameno. Chodívala jsem do školy a ze školy kousek lesem a on tam na mě číhal – no věřili byste tomu?

To se stalo také v máji, dobře jsem si všimla, že v květnu se muži vesměs chovají jako šílenci.

Hajný mi recitoval verše, naštěstí znal jen Máchův Máj a i z něho znal jen začátek. Do toho strašně štěkal jeho vlčák. Neměl mě rád, asi žárlil. Byla to totiž fena. Hajný odhadl, že se jeho snaha míjí účinkem, a přinesl mi zastřeleného zajíce.

Jako úplatek. Pro maminku, ať ho připraví na divoko. Když jsem uviděla zesnulého ušáka, udělalo se mi slabo. Požádala jsem hajného, aby za mnou už nikdy nelezl. A to jsem vám ještě nevyprávěla o alergii.

I ta se bohužel vztahuje k jaru. Byla jsem alergická na pyly. Každé jaro jsem se dusila. Léky v té době nebyly právě účinné, nezabíraly. Bylo to čím dál horší, nic nepomáhalo. Květen se pro mne pomalu stával namísto měsícem lásky očistcem.

Na muže jsem zanevřela. Vlastně jsem si několikrát dala i seznamovací inzerát, ale dostavili se, jako vždycky, podivíni. Čas plynul jako voda v řece, roky letěly, zůstávala jsem sama.

Vystudovala jsem vysokou školu a zůstala ve městě, někdy jsem zajela domů do rodné vesnice za rodiči.

Maminka čím dál častěji plakala, že umře bez vnoučat, tatínek to také těžce nesl. Těšil se, že vnouče bude kluk a že ho naučí „klučičím věcem“, například že budou spolu opravovat auto.

Když jsem dosáhla věku třiceti sedmi let, rodiče se rozloučili s veškerými nadějemi.

Musím říci, že jsem rovněž rezignovala. Koupila jsem si papouška, ke kterému jsem přilnula. A tvrdila jsem sama sobě, že všechno je, jak mělo být. Osudu člověk neunikne. A zase přišel máj. Už sedmatřicátý v mém životě.

Stále jsem ho měla ráda, ale už ne tolik co zamlada. Tehdy jako by mi leccos sliboval, zatímco dnes… Kromě toho mě obtěžovala již zmíněná alergie. Toho roku mě trápila přímo nepopsatelně.

Byla jsem zas u našich na víkend, šla jsem se toulat k potoku a potěšit přírodními krásami, jako bych nevěděla, co to se mnou udělá.

Tentokrát si mě moje alergie opravdu vychutnala. Bývalo mi zle, ale toho roku se to znásobilo. Jen jsem očima přejela po rozkvetlých šeřících a louce plné zlátnoucích pampelišek, nejenže jsem se rozkašlala, ale co horšího: špatně se mi dýchalo.

Hůř, než bylo obvyklé. Řeknu to bez příkras: začala jsem se poprvé v životě dusit. Snad i proto, že jsem na tom tehdy nebyla dobře ani psychicky… nevím. Další události jsem vnímala jenom jaksi rozmazeně a nikoli při plném vědomí.

Kdosi ke mně přiběhl, třásl mi rameny, něco volal. Probrala jsem se pak až v nemocnici, u postele seděli rodiče, maminka, už tradičně, plakala – tentokrát radostí, že jsem přežila. Vyprávěli mi, že mě v trávě našel někdo ze vsi, nějaký Pepa.

Vzpomněla jsem si, že jsme si spolu možná hráli jako malí, byl o něco starší. A ukázal se i v nemocnici. Dojatě jsem mu děkovala za záchranu života, on zdvořile namítal, ať to nepřeháním. Květiny nepřinesl, věděl, že bych mohla dostat další záchvat.

Dal mi čokoládu. Oba jsme s úsměvem konstatovali, že si jeden na druhého pamatujeme z dětství a dospívání. Hráli jsme si spolu právě tam u potoka, kde se mi to teď stalo. Zřejmě aby dal najevo, že si mě s nikým neplete, řekl mi:

„Ty jsi ta hezká, viď?“ Tím mě uvedl do příšerných rozpaků – jako by dával najevo, že to dnes už neplatí.

A neplatilo. Přibrala jsem od těch dob asi tak dvacet kilo. Pekelně jsem zrudla, i on se proměnil ve vlčí mák a koktal něco jako: „Teda… promiň…

pořád ti to sluší…“ V duchu jsem si vyčítala všechny ty čokolády a dortíky, kterými jsem si uměle navozovala dobrou náladu, a přísahala si, že se nadbytečných kilogramů zbavím.

Když končilo léto, měla jsem přibližně o dvanáct kilo méně. Jenomže, což je legrační, když končilo další léto, nosila jsem zase už nadbytečných deset kilogramů. Čekala jsem totiž našeho syna Josefa.

Vzpomínám si, že v páté třídě Josef psal slohovou práci na téma: Jak se moji rodiče seznámili.

A paní učitelce se nejvíce líbil právě jeho příběh, četla ho nahlas před celou třídou. Ivana D. (52), Ostravsko.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali. […]
Každý den zvonila u mých dveří a stále si jen na něco stěžovala. Nenašla jsem odvahu ji vyhnat. Nakonec mi pomohl osud sám. Po rozvodu jsem zůstala několik let sama s dětmi, a to člověk potřebuje nějakou spřízněnou duši. Do dvou měsíců jsem potkala několik svobodných maminek, které se potýkaly s podobnými problémy. Nakonec jsme se začaly scházet v jedné nadaci, […]
Nikdy jsem si nemyslela, že ve stáří budu trávit čas na dětském hřišti. Když mi bylo padesát, připadala jsem si ještě celkem mladá. Chodila jsem do práce, starala jsem se o domácnost, o manžela, o děti. V pětašedesáti letech už bylo všechno úplně jinak. V kalendáři jsem neměla pracovní poznámky, ale data plánovaných návštěv u […]
Po týdnech rezignace jsem se začala bouřit proti osudu. Nikdy jsem nepatřila k typům žen, které s přibývajícím věkem stále více chodí po doktorech. Brala jsem  to tak, jak jsem se cítila – a cítila jsem se vždy dobře. Práce v účetní firmě mě sice občas unavovala. Měla jsem ale pocit, že když ji zvládám, […]
reklama
Partnerské vztahy
Jak chytře mluvit se svým mužem?
Ne já, to ty za všechno můžeš! Je to tvoje vina! Jestli takhle nějak reagujete pokaždé, když vám chce partner něco říct, zaděláváte si na pěkný malér. Poradíme vám, jak můžete lépe najít společnou řeč. Když spolu dva lidi tráví hodně času, začnou velmi často automaticky používat stejná slova, mimiku a podobná slovní spojení. Usnadňuje to totiž jejich […]
Chtělo to odvahu, ale zvládla jsem to
Mladí kolegové mě začali přehlížet a posmívat se mi. Dlouho jsem mlčela, ale jednoho dne jsem si řekla dost. To rozhodnutí mi změnilo život. Celý život jsem dělala svou práci poctivě a s láskou. Když mi bylo šedesát, cítila jsem se pořád plná sil a odhodlání. Měla jsem za sebou desítky let praxe, vychovala jsem tři děti, a i když […]
Jak si přitáhnout správného muže?
Když chcete s něčím pomoci, musíte si o to umět říct. A když po něčem opravdu toužíte, nestyďte se to vyslovit sebejistě, a tedy pěkně nahlas. Jste už dlouho po rozvodu či rozchodu a nemůžete najít toho pravého? Pláčete nad svým údělem a rozčilujete se, že chlapi jsou k ničemu? Zkuste si dát ruku na srdce a položit sama sobě […]
Žárlím a ničím sama sebe!
Žárlíme, i když víme, že je to výraz slabosti a nezdravého lpění na partnerovi. Jenže si nemůžeme pomoci. Víte, kde je zdravá hranice? A jak z toho bludného kruhu ven? Navzdory jisté citové otupělosti či vyprahlosti se i ve zralém věku může rozhořet hotová citová bouře a láska pak může být opravdu slepá. Na co si dejte pozor? Sledujte, jak se partner chová ve vypjatých […]
Cestování
Bulharsko a jeho nejkrásnější přímořské skvosty
Na které vás čeká nejvíc zábavy, nejlepší servis a kde nejvíc načerpáte sílu z nespoutané přírody? Přinášíme vám výběr pláží na pobřeží Černého moře, na nichž si dovolenou v Bulharsku bezvadně užijete! Zlaté písky Pulzující život, dovolenková atmosféra a relax na lehátku s drinkem v ruce. Právě to je vyhlášená pláž Bulharska v letovisku Zlaté písky. Nachází se asi 17 kilometrů severně od přístavního města Varna. Jde […]
Madeira je zelený ráj
Díky zdejší fascinující přírodě a příjemnému podnebí dostala Madeira přezdívku Ostrov věčného jara. Vane tu osvěžující větřík z Atlantického oceánu, a proto je to skvělý tip hlavně pro ty, kteří nesnášejí úmorná vedra. Malý ostrov v Atlantském oceánu patřící Portugalsku vás okouzlí svou nádhernou, divokou přírodou i krásnými dlouhými plážemi. Specialitou Madeiry jsou tzv. lávové bazény, které jsou velmi oblíbené. […]
Jantarová perla Baltu, Rujána
Pouhých šest set kilometrů, a jste u moře. Navíc se tu na mnoha místech nebudete mačkat s desítkami dalších turistů. Na své si na ostrově Rujána přijdou všichni, kdo nemají v lásce úmorná vedra. Německý ostrov Rujána nabízí zajímavé podmínky pro letní dovolenou. Je velmi dobře dostupný. Minimálně zauvažovat o něm by měl každý, kdo […]
Malta – perla Středomoří plná zázraků
Chutě se tady mísí s historickými příběhy, vůní moře a neodolatelnou středomořskou atmosférou, s lehkým vánkem, teplým vzduchem a všudypřítomným sluníčkem. Maltská republika, souostroví ve Středozemním moři, které tvoří ostrov Malta, Gozo a Comino, je nejmenší členskou zemí Evropské unie. Nejčastěji místní průvodci připomínají příběh Odyssea a nymfy Kalipso, ale památky na Maltě odkazují na všechna období, kterými prošla, tedy Féničanů, Řeků, Římanů, Kartaginců, […]
Krása a zdraví
Pryč s pomerančovou kůží! Není hezká a také škodí vašemu zdraví
Plavková sezona pomalu začíná a s ní přichází i každoroční strach, co si ostatní pomyslí o vaší nevzhledné celulitidě. Poradíme vám, jak ji eliminovat. Dědičnost ovlivnit nemůžeme, ale vyhnout se rizikovým faktorům, jako jsou kouření, velké množství tučných či sladkých potravin nebo stresující zaměstnání, je v silách každé z nás. Pokud tedy toužíte po hladké pokožce, zamyslete […]
Co pomáhá močovým cestám zůstat v pohodě
Slunce a koupání má ráda většina z nás. Možná ale máte trochu strach, jestli letní radovánky u vody letos zvládnete bez zánětu močového měchýře. Jak mu předejít?  Jako první vyřaďte z pitného režimy vše, co může močový měchýř podráždit. To znamená kávu, kofeinové nápoje, černý čaj, ale i slazené a sycené nápoje. Základem by měla být čistá pitná voda, […]
Čeho je moc, toho je příliš
Úplně bez cholesterolu se naše tělo neobejde. Nicméně v dnešní době je častým problémem jeho zvýšená hladina. Stejně jako třeba vysoký krevní tlak nemusíte poznat ani zvýšený cholesterol. A podobně jako on může škodit zdraví. Znáte své hodnoty? Normální hodnota celkového cholesterolu u dospělého má být 5,0 mmol/l. Za zvýšenou hladinu se považuje 5,0–6,2 mmol/l, a nad 6,2 mmol/l už za […]
Užijte si léto bez návalů horka, stresu a potoků slz
Návaly horka patří k hlavním příznakům menopauzy, které umějí pořádně znepříjemnit život. Zvlášť v horkých letních dnech! Jak se jich zbavit a prožít poklidné léto bez zbytečných obav? Ženy, které trpí návaly horka během menopauzy, mají prý mnohem menší šanci, že onemocní obávanou rakovinou prsu. Návaly horka však dokážou přepadat až třicetkrát za den, což není zrovna něco, […]
Magický svět
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc. […]
Přivolejte si malé zázraky
Lidská přání a touhy se po tisíciletí příliš nemění a například snaha získat lásku a vysněného partnera je věčná. Malá domácí magie funguje, ať už si přejete svůj život obohatit čímkoli.    Domácí magie je dnes  často opomíjena kvůli exotičtějším způsobům čarování. A to je škoda. Kvůli tomu se zapomíná na malá kouzla, která znaly už […]
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné […]
Stačilo změnit barvy a jsem zase zdravá
Barvy, jimiž jsem se obklopovala, mi braly energii a ničily zdraví. Odvážná změna mě zbavila všech problémů. Nebyla to černá ani bílá, jak by se mohlo zdát, já měla slabost pro tyrkysově modrou a žlutozelenou. Jakmile jsem tyto odstíny viděla, hned se mi zlepšila nálada. K nim jsem později přiřadila blankytně modrou a lila. Obklopená těmito barvami jsem […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Průlomové vynálezy historie: Na počátku byl jeden rozdělaný ohýnek
epochaplus.cz
Průlomové vynálezy historie: Na počátku byl jeden rozdělaný ohýnek
Vývoj lidstva jde nezadržitelně kupředu, někdy dokonce spěchá tak rychle, že za sebou nechává stovky zmařených životů. Jindy ale přispěje ke zkvalitnění všedních dní, jako je tomu třeba v případě splachovacích toalet. Ovládnutí ohně, jednoho z prvních a nejdůležitějších vynálezů, však zcela zásadně proměnilo směr lidských dějin a položilo základy naší civilizace. Oheň: Dobrý sluha,
3 kati nacistů: Hitlerův popravčí přišel po válce Spojencům vhod
historyplus.cz
3 kati nacistů: Hitlerův popravčí přišel po válce Spojencům vhod
První se ještě houpe na laně a dalšího už přivádějí. Hrstku přítomných svědků snad občas zamrazí při pohledu na těla mrtvých nacistických pohlavárů. Jenom kat se s poklidem kouká na vykonanou práci. Není nervózní. „Jsem pyšný na to, že jsem těch deset nacistů popravil. Někdo to musel udělat,“ prohlásí později…   Stínání hlav rozhodně nepatří
Tajemný Vyšehrad: Skrývá ve svém nitru nález století?
enigmaplus.cz
Tajemný Vyšehrad: Skrývá ve svém nitru nález století?
Na konci srpna roku 2014 se výzkumníkům z Archeologického ústavu Akademie věd ČR podaří zásadní archeologický objev. V útrobách Vyšehradu odhalí pozůstatky gigantického kostela. Kdo ho postavil? Za ja
DS Automobiles nabízí N°4 už i v České republice
iluxus.cz
DS Automobiles nabízí N°4 už i v České republice
DS N°4, nejnovější výtvor představený společností DS Automobiles, je nyní k dispozici k objednání. Jako hybrid s autonomním dobíjením je DS N°4 k dispozici již od 770 000 Kč v zaváděcí akci na speciál
Když je vedro, hurá k vodě!
epochanacestach.cz
Když je vedro, hurá k vodě!
Léto na Vysočině voní po borovicích, opalovacím krému a studené malinovce. Ať už se vidíte spíš s nohama v rybníce nebo v proudu skluzavky, Vysočina nabízí obojí. Není to totiž jen kraj kopců a lesů, ale i vody – čisté, přírodní, zábavné i relaxační. Připravili jsme pro vás výběr těch nejlepších míst, kde se v létě
Setrvalá žízeň je špatný signál
panidomu.cz
Setrvalá žízeň je špatný signál
Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém. Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané
Branišová: Dítě, nebo rozchod?
nasehvezdy.cz
Branišová: Dítě, nebo rozchod?
Slavný hokejista Jaromír Jágr (53) se mění k nepoznání, ale možná ne tím směrem, který si jeho krásná přítelkyně, televizní moderátorka Dominika Branišová (30), přeje nejvíc. Pomáhá jí v domácnost
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Ze 4 800 let starých zubů byl sekvenován první lidský genom ze starověkého Egypta
21stoleti.cz
Ze 4 800 let starých zubů byl sekvenován první lidský genom ze starověkého Egypta
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele
Přítelkyně mého vnuka mi zkazila narozeniny
skutecnepribehy.cz
Přítelkyně mého vnuka mi zkazila narozeniny
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
epochalnisvet.cz
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
Když se fotbalový klub Chelsea rozhodne vstoupit do světa realit, nevznikne z toho jen obyčejný projekt. V Dubaji se právě chystá unikát, který spojuje vášeň pro sport, luxusní životní styl a architektonické ambice. Rezidenční mrakodrapy s výhledem moře nabídnou nejen prvotřídní zázemí pro regeneraci, ale dokonce i střešní fotbalové hřiště. V Dubaji jsme zvyklí na ledacos. Nekonečné skypooly
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz