Protože miluji tanec, rozhodla se mi dcera věnovat k padesátinám dárkový poukaz na taneční kurz, na kterém jsem se seznámila s Pavlem.

Krátce po tom, co dcera Tereza opustila rodinný krb, jsem zjistila, že mě manžel podvádí. Dala jsem mu nůž na krk. Buď poměr okamžitě ukončí a dám mu ještě druhou šanci, nebo se s ním rozvedu. Vybral si možnost „bé“. Za pár měsíců jsme tedy podepsali rozvodové papíry.

Uzavřela jsem se do sebe

I když jsem se snažila před ostatními působit, že jsem v pohodě, opak byl pravdou. Cítila jsem se odkopnutá, ponížená a zbytečná. Zavřela jsem se doma mezi čtyři stěny a litovala jsem se. Zhruba dva měsíce nato jsem měla padesáté narozeniny.

Pořádat nějakou oslavu jsem odmítala. Dcera Tereza to chápala, ale trvala na tom, že mě alespoň pozve na dobrou večeři. „Musíš jít mezi lidi. Trochu se bavit,“ říkala a já věděla, že má pravdu.

Hurá do tanečních

Po výtečné večeři objednala dcera láhev sektu. „Všechno nejlepší, maminko,“ řekla, když jsme si přiťukly, a podala mi dárkovou taštičku. Kromě mých oblíbených pralinek v ní byla ještě zlatá podlouhlá obálka. Plná očekávání jsem ji otevřela.

„Terezko, děkuju,“ řekla jsem radostně, když jsem zjistila, že je v ní ukryt dárkový poukaz na taneční lekce.

„Je to na deset lekcí, a podle toho, co mi říkali, by se na hodinách měly tančit všechny klasické tance, standardní i latinskoamerické,“ vysvětlila mi dcera. Týden nato jsem už kráčela do taneční školy.

Oprášila jsem staré střevíčky i společenské šaty, do kterých jsem se ke svému vlastnímu překvapení stále ještě vešla, a natěšená jako malá holka jsem „vplula“ na taneční parket. Protože byly kurzy pro jednotlivce, měli jste se navzájem spárovat.

Na konci protější řady, která byla určená pánům, jsem si všimla muže, který nervózně přešlapoval na místě. Vyslala jsem k němu povzbudivý úsměv. Nakonec odložil stud a vykročil směrem ke mně. „Dobrý den. Jmenuji se Pavel.

Budete, prosím, mou partnerkou?“ zeptal se a nabídl mi rámě. „Bude mi potěšením,“ řekla jsem a zavěsila jsem se do něj. „Já jsem Kateřina,“ dodala jsem, když jsme zamířili do středu tanečního parketu.

Partner i pro život

Hned po první lekci mě Pavel pozval na skleničku. „Co vás do tanečních přivedlo?“ zeptala jsem se. „Dcera bude maturovat.

A vzhledem k tomu, že jí při zahajovacím tanci maturantů s rodiči nechci udělat ostudu, zaplatil jsem si pár lekcí.“ „Myslím, že vám to šlo velmi dobře,“ řekla jsem upřímně. Společné chvilky u skleničky vína se pro nás s Pavlem staly tradicí.

Po každé hodině jsme šli do nějaké příjemné vinotéky a z ní jsme pak zamířili k němu nebo ke mně domů. Ukázalo se totiž, že je to nejen vynikající taneční partner, ale také skvělý milenec.

Kateřina D. (53), Plzeň