Některé věci je lépe neprozrazovat, protože by mohly ublížit.

Svůj příběh mohu vylíčit až dnes, po mnoha a mnoha letech. Nyní už nikoho nemůže zranit. Jde o mého bývalého manžela a moji dceru.

Zvolila jsem špatnou možnost

Byla jsem naivní dívka z vesnice a tak jsem naletěla hned prvnímu muži, který mě svedl. Dnes už vím, že mě Filip jen využil jako snadnou kořist. Pro mě to byl můj princ na bílém koni, někdo, o kom jsem snila, i když byl starší o deset let.

Měla jsem přitom možnost normálního hezkého vztahu s jedním klukem ze sousedství. Budu mu říkat Tomáš,  i když se jmenoval jinak – kvůli diskrétnosti. Posílal mi zamilované dopisy a já jsem věděla, že je hodný.

Ve srovnání s tím mým ideálem mi ale připadal nezajímavý. Odjela jsem na víkend s Filipem do hor. Měsíc po návratu jsem zjistila, že jsem v jiném stavu. Nebrala jsem to jako nějakou katastrofu, v duchu jsem viděla, jak mě Filip vede do svatební síně.

Místo toho jsem se dočkala krutého zklamání. Ukázalo se, že muž, s nímž jsem počítala jako s otcem svého dítěte, je ženatý a kromě toho přivedl do jiného stavu ještě jinou milenku.

Nikdy se o tom nedozvěděl

Obávala jsem se velké ostudy a cítila se jako ve slepé uličce. Tehdy jsem si vzpomněla na Tomáše a jeho zájem. Sblížila jsem se s ním. Mělo to rychlý průběh. Brzy jsem mu oznámila, že jsem těhotná. Neměl tušení, že otcem je někdo jiný.

Vzali jsme se a když se narodila dcera, řekla jsem Tomášovi, že šlo o předčasný porod. V manželství jsem konečně dostala rozum. Potom jsme ještě měli dvě děti a náš vztah byl hezký až do předčasné Tomášovy smrti na rakovinu.

Nikdy jsem mu neprozradila pravdu. Tu se nedozví ani moje dcera, vlastně k tomu ani není důvod. Tím, že se takhle anonymně veřejně svěřím, tak se mi alespoň trochu uleví.

Možná se najdou lidé, kteří mě odsoudí, ale já jsem si myslím svůj hřích z mládí odčinila životem, který jsem obětovala pro svoji rodinu.

Petra N. (62), Vysočina