Mám krásnou dceru, ale bohužel si ji vyhlédl nesprávný člověk. A ten, kterého jsem vybrala já, je asi neplodný. Má se rozvést a vzít si grázla?

Vyděsilo mě to hned. „Radek H., ten raubíř a záškolák? S tím ty, holka, chodíš? No potěš! Co jsme komu udělali, to nemůže dobře dopadnout!“ Na má slova pomalu dochází.

Modlím se, aby na ně nakonec nedošlo úplně, ale ačkoli ten chlapec se do naší Hanky zbláznil asi tak před pětadvaceti lety, pořád je občas někde vidět, třeba se po něm na delší dobu slehne zem, ale pak se zase vynoří a ta moje holka je z toho na nervy. Nedivím se jí.

Rostl pro kriminál

Vždyť ten kluk, kterému koukal kriminál z očí už v deváté třídě, si za ta léta prošel mnohým a jeho seznam průšvihů je bohatý. Také jednu chvíli sám bohatý byl, než se přišlo na to, že si zcela jednoduše nakradl.

Nemazal se s tím, ostatně ani život se nemazal s ním, tak od něj nikdo žádné zázraky čekat nemůže. Ten chlapec se prostě špatně narodil. Otec alkoholik, matka prostitutka. Klasická kombinace. Co mohlo vyrůst z Radka?

A to je na tom vlastně ještě dobře, oproti svým dvěma bratrům. Jeden sedí doteď za těžké ublížení na zdraví, druhý je na drogách a je vídán, jak se občas válí někde v průjezdu. Strašná rodina. Takovíhle lidé by snad ani neměli mít děti.

Dostal dva roky

Když si pomyslím, že by si toho Radka naše Hanka vzala… Ne, to by se stát nemohlo. On ji, snad můžu říct, že naštěstí, zatím pronásleduje jako zhrzený a odstrkovaný milenec.

Hanka se stala asi jeho smyslem života a je mu úplně jedno, že ona jeho city už dávno neopětuje. Zaplať bůh, že se mi podařilo ten vztah Haničce rozmluvit. Rychle jsem jí našla náhradníka a Rosťa ani nevěděl jak, a byl v chomoutu. Akorát že je to takový ťunťa, že snad ani není chlap.

Za normálních okolností bych ho hnala taky, ale on nám vytrhl trn z paty. Někdy si vyčítám, že jsem měla počkat a vybrat Hance nějakého ranaře, který prostě na toho pošahaného Radka nastoupí a vytmaví mu to, ale to je už pozdě bycha honit.

Ten Rosťa má sám v gatích, a když náhodou potkají bývalého Hančina Radka, tak se schovává za Hanku. No, ale je to alespoň oficiální manžel, takže si ji už Radek vzít nemůže. Může jen vyšilovat a otravovat, a to on bohužel dělá, jednou víc, jednou míň, pořád.

Když byl zavřený kvůli té zlodějině, byl klid, ale oni toho na něj u soudu zase tolik neměli a sám měl drahé právníky, takže dostal jen dva roky. Pak už se se zákonem, alespoň pokud je mi známo, do střetu nedostal.

Kdo je neplodný?

Anebo to dělá teď šikovněji, co já vím… Oni tihle lidé se taky v kriminále leccos nového naučí a pak se pustí do páchání něčeho ještě většího. Někdy si přeji, aby ho zase zavřeli.

Naše město není tak veliké, abychom měli šanci, že se nám jen tak sám od sebe ztratí z očí. A jelikož samozřejmě nikde nepracuje, má čas na to, aby nás otravoval.

Jen co vyšel z vězení, už za chvíli se proháněl v bavoráku, a to měl předtím podle rozhodnutí soudu o všechno přijít, jeho majetek propadl ve prospěch státu.

Zase se předvádí. Myslí si, že má pořád u naší Haničky šanci, protože ten ňouma Rostislav nebyl za patnáct let schopen udělat té holce dítě! Chtěla jsem, aby se oba nechali vyšetřit, jestli jim vůbec půjde mít spolu dítě, ale k doktorovi šla jen Hanka.

A prý tam žádný problém lékař nevidí. Jen ten, že až jí bude čtyřicet, už pak sotva dítě počne. Rosťa se k vyšetření nemá. Pořád se vymlouvá. Mám silné podezření, že problém bude u něho. Vůbec bych se tomu nedivila.

Jen abych nakonec nebyla ráda za toho grázla Radka. To víte, když to jinak nejde… Anebo kdyby se objevil někdo třetí. Jenomže ta holka dělá v textilce, tam o chlapa nezavadí.

A kromě toho celé městečko ví, že kdyby se k ní přimotal nějaký muž, tak má hnedle co dělat s Radkem. A ten mazaně vyčkává na svou příležitost. Tuhle jsem se dokonce přistihla, že jsem mu na jeho pozdrav odpověděla tónem, který mě samotnou překvapil.

Byl to MILÝ tón! Ještě že jsem mu neřekla něco jako: „Jakpak se máš, Radečku?“ No fuj… Tak tohle já teď řeším. Že budu muset vzít zavděk psychopatem, který by tak nakonec dosáhl svého.

Co kdyby se rozvedla?

Když tohle řeším se svým manželem, tváří se, že neví, o čem mluvím. Prý že je holka vdaná, chlap se stará, tak co. No ale co děti, povídám. Pokrčí rameny. Jsem z toho bezradná. Snad je ten lump té naší holce souzený… A prostě jen čeká a nakonec se také dočká. On nás umoří tím nekonečným přecházením kolem baráku a významnými úsměvy.

Tuhle jsem přemýšlela, jak by to bylo, kdyby se Hanka chtěla rozvést. Asi by to velký problém nebyl. Prostě by od Rosti odešla. Bydlí u jeho rodičů, to jsou také takoví zoufalci… Vlastně se nic nestane. Stojím před velkým rozhodnutím.

Jistě… také by si k tomu mohla své říct ta holka, ale nakonec bude po mém. Matka má za dceru zodpovědnost, to je zkrátka marné. Když osud člověku nepřeje, někdo to musí vzít do ruky a rozhýbat kolo dějin, abych tak řekla. Držte mi palce…

Josefa (61), střední Čechy