Bylo to bezproblémové dítě, snaživý chlapec. Radovali jsme se, jak se nám nám povedl. Jenže čas běžel a my se začali bát, že zůstane navždy sám.
Náš Dan byl jedináček. Měla jsem v mládí zdravotní problémy, kvůli kterým jsem se do těhotenství moc nehrnula. Nakonec jsem ale podstoupila velké riziko, protože touha po dítěti byla obrovská.
Všechno ve dopadlo dobře. Já jsem své zdravotní problémy zvládla, a narodil se mi zdravý chlapeček. A jak už to tak chodí, hodně jsme se mu, jako jedináčkovi, věnovali.
Nemá zájem?
Do školky nechodil vůbec. Zato měl plno různých kroužků. Chodil do hodin houslí, dědeček si ho bral i do klubu šachistů. Do školy se vysloveně těšil a byl to snaživý žák, který se učil na výborné.
Proto pokračoval na střední průmyslové škole – a po ní šel na vysokou. Stal se z něj inženýr. Občas jsem si ale říkala, že až moc často leží v těch svých knihách, místo toho, aby se bavil jako ostatní jeho vrstevníci.
Dana nelákaly bujaré večírky, taneční zábavy, ani neběhal za děvčaty. Po tanečních chvíli chodil se studentkou gymnázia. Jenže to nedopadlo. Zakoukala se nakonec do nějakého bohatého podnikatele a odstěhovala se s ním pryč. To zklamání se na Danovi podepsalo.
Marně jsme čekali, kdy si z Prahy přivede nějakou přítelkyni, ani po ukončení školy se to nestalo. V Praze nezůstal, ale přihrnul se k nám – do svého mamahotelu. Byli jsme samozřejmě rádi, že ho máme doma, ale na straně druhé jsme se o něj začali obávat.
Seděl pořád u počítače, četl knihy nebo měl na uších sluchátka. Nadbíhala mu sousedovic Jiřinka, dokonce po něm chtěla, aby ji doučoval matiku. Nezabralo to. Pak to zkoušela jedna mladá zdravotní sestřička, ten náš kluk byl ale k holkám slepý a hluchý.
Hrdina
Už jsme to vzdali a smířili se s tím, že nám ten kluk zůstane navždycky na krku. Jenže on se někdy postará osud sám. Seděl to letní odpoledne v altánku na zahradě, když šla kolem rodinka se třemi dětmi.
Děti poskakovaly, a dokonce se chvíli houpaly na našem plotě. Už jsem se chystala, že je okřiknu, když to neuměli udělat jejich rodiče. Ti si toho ani nevšimli, protože se hlasitě hádali. Došlo to tak daleko, že muž skočil do auta, nastartoval a ujel.
Najednou se z našeho Daniela stal akční hrdina. Vpustil ty zlotřilé děti do naší zahrady a dal se s tou utrápenou maminkou do řeči.
Pár facek
Když se pro rodinku tatínek, který mezitím vychladl, vrátil, pustil se náš syn do něj. Nejdřív jen slovně, nakonec dal ale tomu chlapovi i pár facek. Zírala jsem s otevřenými ústy. Skončilo to až na policii.
Dan nastěhoval úplně neznámou ženu i s dětmi k nám do podkroví a oznámil mi, že se o ně postará a že se do té ženy zamiloval.
Náš dům se proměnil v nedobytný hrad, protože jsme museli čelit atakům otce těch dětí během celého rozvodového řízení, a ještě i nějakou dobu poté.
Dan si Marcelku vzal, a kromě těch tří dětí, co vyženil, si pořídili další dvě své. Tak se náš velký dům nakonec pěkně zaplnil. Někdy máme s manželem dojem, že až moc.
Dana (69), Louny
Je úžasné, jak se někdy osud dokáže neočekávaně obrátit! Rozumím obavám matky, každý přece chceme pro své děti to nejlepší. Daniela obdivuji za jeho odvahu.
No tak to je super, že to pro Daniela nakonec dopadlo takhle dobře! Někdy to chce jen správnou náhodu a odvahu, aby se život otočil o 180 stupňů.