Zásah vyšších sil je někdy nevysvětlitelný, ale odůvodněný.

Od jednoho podzimního dne věřím, že nad námi bdí naši strážní andělé, kteří nás nepustí do nebezpečných situací. Jinak si naši tehdejší příhodu nedokážu vysvětlit.

Nešlo otočit volantem!

Vydali jsme se s manželem na obvyklý velký nedělní nákup. Měli jsme to zavedeno jako tradici už dlouhá léta. Kdysi s námi jezdily i děti; teď, když už byly skoro dospělé, jsme na to zůstali s Otou jen sami dva.

K našemu rituálu patřilo, že k supermarketu jsem řídila já a zpátky manžel. Jeli jsme obvyklou cestou a na křižovatce jsem chtěla odbočit. Nešlo to. Ať jsem točila volantem sebevíc, auto nereagovalo a jelo dál rovně. Ota se na mě udiveně podíval.

Zastavila jsem a řekla mu o problémech – že se asi zaseklo řízení. K obchodu bylo možné odbočit ještě na další křižovatce, takže jsme z toho nedělali vědu. Tedy alespoň do té chvíle, než se situace opakovala! Nikdy předtím jsem nic podobného nezažila, a manžel také ne.

Pochopili jsme, proč se to stalo

Pro jistotu jsem Otu pustila za volant. Otočili jsme auto, ale tentokrát nešlo odbočit doleva. Nějaká síla nás nechtěla směrem k supermarketu pustit, opět ani na jedné křižovatce. Zkusili jsme to ještě dvakrát, se stejným výsledkem.

Rozjeli jsme se tedy domů, aby se Ota na auto podíval. Žádnou závadu nenašel, ale když auto prohlížel, zazvonila sousedka a ptala se nás, jestli jsme slyšeli o té hrozné nehodě několik aut u supermarketu.

Uvědomili jsme si, že k ní došlo právě v době, kdy jsme tam směřovali. Když sousedka odešla, nahlas jsem vyslovila myšlenku o strážném andělovi. Ota, i když byl jinak spíš rozumově založený, se mnou souhlasil.

Do obchodu jsme vyjeli odpoledne a tentokrát jsme odbočili bez problémů. Ta nevysvětlitelná porucha nám možná zachránila život, protože velká nehoda před supermarketem se neobešla bez obětí!

Milena R. (49), Praha