Život občas přináší zajímavé situace, které se nedají dopředu naplánovat.  

Roman byl mým nejlepším kamarádem už od základní školy. Krátce jsme spolu chodili v době dospívání, ale i když jsme se pak rozešli, zůstali jsme důvěrnými přáteli.

Bývali spolu často

Já jsem se provdala celkem třikrát a s každým ze svých manželů jsem měla jednoho potomka: s prvním syna, s druhým a třetím dcery. Roman je všechny samozřejmě znal a byl pro ně něčím jako hodným „strejdou“.

Hodně si rozuměl s mojí nejmladší dcerou Dominikou, i když je od sebe dělilo čtvrt století. Měli podobné povahy a jeden velký společný zájem: malířství. Roman maloval amatérské, ale hezké obrazy.

Dominika byla už od mala výtvarně velmi nadaná a toužila stát se slavnou malířkou. Roman jí už v jejím dětství jako rodinný přítel vodil na různé výstavy a vernisáže. Přetrvalo to až do doby, kdy byla Dominika dospělá a odmaturovala.

Nikdy jsem v tom neviděla nic špatného a nepatřičného. Nenapadlo mě ovšem, že to porozumění mezi mojí nejmladší dcerou a nejlepším kamarádem přeroste do něčeho hlubšího.

Prožila jsem šok!

Jednoho dne za mnou Dominika přišla s tím, že se mnou nutně potřebuje mluvit o něčem důležitém. Myslela jsem si, že se to týká vysoké školy, kterou studovala. Pravda byla ale úplně jiná.

Dominika mi řekla, že se do Romana zamilovala, že je to vzájemné a že se chtějí vzít. Zůstala jsem stát v šoku s otevřenou pusou. Nejprve jsem se chtěla hrozně zlobit, ale hned mi došlo, že by to nemělo smysl.

Znala jsem oba dva velice dobře a bylo mi jasné, že nemám možnost to ovlivnit. Nadělalo to zlou krev mezi Romanem a mým manželem, ale ani ten skromné svatbě, kterou si Dominika a můj kamarád udělali, nezabránil.

Stala jsem se tak Romanovou tchyní, což jsem si ani ve své nejbujnější fantazii nedovedla nikdy představit. Už se s ním tak často nevídám, ale jsem s tím smířená, protože vím, že dcera i Roman jsou spolu šťastní.

Vladimíra S. (58), Opava