Existuje něco po smrti? Co se s námi stane? Já už na to svůj názor mám!  

Měla jsem dvě dlouholeté kamarádky, Zdenu a Ilonu. Znaly jsme se už od střední školy a přátelství nám vydrželo po celý život. Jedním z našich společných zájmů byly různé věci mezi nebem a zemí, od numerologie přes věštění až po posmrtný život.

Šok v podobě nemoci

Jednoho dne, když jsme bouřlivě debatovaly o tom, jestli po smrti doopravdy ještě něco je, uzavřely jsme mezi sebou dohodu.

Přísahaly jsme si navzájem, že pokud po smrti těla dál duše pokračuje, přijde ta z nás, která jako první zemře, o tom říct zbývajícím dvěma. Tehdy nám stáří a všechno s ním spojené připadalo ještě daleko. Čas utíkal a my jsme si občas na naši přísahu vzpomněly.

A pak, krátce před šedesátkou, nás Ilona šokovala. Řekla nám, že u ní objevili zhoubný nádor ve fázi, kdy už metastázoval a šance na přežití je minimální. Ilona byla vždy hodně silná osobnost a i v této kritické situaci si dokázala zachovat odvahu a nadhled.

Plakaly jsme jen my dvě, já a Zdena. Naše kamarádka netrpěla dlouho. Za čtvrt roku od chvíle, kdy nám o své nemoci řekla, opustila tento svět.

Zažily jsme to obě!

Týden po pohřbu Ilony, který byl velice důstojný a přitom strašně dojemný, se to stalo. Uprostřed noci mě probudilo ťukání na okno. Měli jsme s manželem už dávno oddělené ložnice, hlavně kvůli práci, takže to, co se pak přihodilo, jsem zažila pouze já.

Za oknem se objevila tvář zesnulé Ilony. Kamarádka se na mě usmívala. Něco říkala, ale jejímu přízraku se pouze nehlučně pohybovaly rty. Pochopila jsem ale, že dodržela dávnou přísahu a přišla mě ujistit, že smrtí nic nekončí. Duch za oknem po chvíli zmizel.

Do rána už jsem neusnula, stále jsem musela na Ilonu myslet. Když mi pak v sedm hodin zazvonil mobil a já spatřila, že volá Zdena, věděla jsem, co mi řekne! A opravdu jsem se nemýlila, protože Ilona splnila v noci svůj slib i u ní.

Pavlína L. (60), Most