Náhody bývají nevyzpytatelné, někdy ale umí potěšit a pobavit.

Byla jsem už několik let vdovou, když se stalo to, na co jsem už v mém věku ani nepomyslela. Zamilovala jsem se jako mladá bláznivá holka.

Oslovil mě v kavárně

Všechno začalo mou nemocí. Po těžkém zápalu plic mi lékař doporučil absolvovat pobyt v lázních. Podařilo se mi vybavit zařízení v Luhačovicích. Jelikož jsem se už cítila dobře, brala jsem to spíše jako dovolenou a výborný odpočinek.

Hned druhý den po obědě jsem se vydala na malou průzkumnou procházku. Po chvilce jsem se zastavila v malé kavárničce, objednala jsem si kávu a začala číst noviny. Najednou se ke mně naklonil starší sympatický pán a nabídl mi svoji společnost.

Prý to běžně nedělá, ale moc jsem ho zaujala a rád by mě poznal. Prozradil mi, že tu není na léčení, ale v areálu přímo pracuje. Jaksi jsme se však nedostali dál a nevěděla jsem, na jakém místě.

Rozmlouvali jsme se tam ještě dvě hodiny a pak jsme se šli projít. Zjistila jsem, že je vdovec stejně jako já a také už plánoval zůstat sám.

Museli jsme se tomu smát

Bylo nám spolu příjemně od první chvíle. Po krásně stráveném dni jsme se dohodli na příštím setkání. Od vzrušení a neočekávané známosti jsem byla celá nesvá, neuměla jsem ani usnout. Srdce mi tlouklo nadměrnou rychlostí a cítila jsem se jako ve snu.

Stále jsem odháněla ty nadšené myšlenky, bála jsem se připustit, že by mezi námi mohl vzniknout vztah. Rozhodla jsem se, že tomu nechám volný průběh. Ráno mě čekala kompletní vstupní prohlídka, ale mé myšlenky bloudily stále k němu.

Vešla jsem do ambulance a sestřička mě poslala do kabinky, abych se svlékla do spodního prádla. Takto svlečená jsem vešla do ambulance, kde mě čekal lékař – a tím byl můj nový přítel.

Nejprve jsem se začervenala jako školačka a pak jsme oba vybuchli do hlasitého smíchu. Toto byly naše začátky a já jsem ráda, že naše láska nebyla jen lázeňská a krátkodobá, ale vydržela nám už pět let a pevně věřím, že vydrží navždy.

Dagmar R. (64), Ostrava