Našla jsem je ve staré truhle. Byly úžasné! Vyrazila jsem v nich na přijímací zkoušku a dostala se na prestižní vysokou školu. U mé dcery se zázrak opakoval. Jsou snad ty šaty kouzelné?

Bylo mi osmnáct, když babička zemřela. Tehdy jsme se sjely celá rodina, abychom pomohly vyklidit její domek na břehu Sázavy. Milovala jsem půdy, a tak jsem se zašila sem. Půdy mají velké kouzlo a nádech jiného světa. A to já miluju.

Velká tmavá truhla s malováním stála až v samém koutě, zavalená krabicemi. Byly v ní jen samé hadry, částečně prožrané od molů a myší. Mezi tím vším mě zaujaly šaty. Úplně mě okouzlily. Běžela jsem s nimi na dvorek a doufala, že nebudou poničené.

Byl zázrak, že ty roky v truhle přežily. Opatrně jsem je doma vyprala a když jsem je oblékla, padly mi jako ulité. Babička měla zřejmě stejnou postavu jako já.

Byla to jejich premiéra

Na tu vysokou jsem se přihlásila z bláznovství. Šanci jsem měla minimální a známosti žádné. Původně jsem měla vyhlídnuté šaty jiné, ale mladší sestra, která si občas něco z mého šatníku půjčila, mi je den před zkouškou zapatlala.

Samozřejmě nic neřekla a pověsila je zpátky do šatníku. A tak jsem sáhla po jediném možném řešení – po šatech babičky. Byly dostatečně důstojné takového dne.

Cítila jsem se v nich skvěle, byla jsem si jistá a musím říct, že jsem se nenechala zaskočit žádnou otázkou. Prostě jsem perlila, až jsem se divila sama sobě. Na školu jsem se dostala, a dodnes to považuju za zázrak. Šaty, které mi přinesly štěstí, jsem uložila do skříně jako posvátnou relikvii.

Zapomněla jsem na ně

Po dětech jsem ztloustla a změnila šatník. Šaty se přesouvaly ve skříni z místa na místo, až jsem je uložila do krabice a na půdu.. Celé roky tam ležely a čekaly – až vyroste moje dcera a bude se chystat, stejně jako já, na přijímací zkoušky na vysokou školu.

Ani nevím, proč jsem se začala v krabici tehdy přehrabovat. „Podívej se, dcero!“ zajásala jsem. „Tyto šaty mi přinesly štěstí. Jsou po tvé prababičce…“ Dceru příběh zaujal. A stejně tak ji okouzlily i šaty. Rozhodla se pro experiment. Ty šaty si vezme na sebe.

Jestli jsou kouzelné, určitě ji přinesou štěstí. S velkým elánem vyrazila na pohovor. S napětím jsme čekaly na výsledek. A ten se brzy dostavil. Dcera byla úspěšná stejně jako já.

Dnes má vysokou školu za sebou, dobře se vdala, má skvělé povolání a před dvěma lety se jí narodila holčička. Šaty po babičce jsem pečlivě zabalila a ukryla na bezpečné místo. Jednou přijde chvíle, kdy bude mé vnučce devatenáct a bude je taky potřebovat.

Silva (56), Brno .